Ten konec ledna rozhodně nebyl "za pecí"

S tou zataženou oblohou to předpověď na poslední lednovou dekádu docela odhadla. Bylo tomu tak u většiny z těch do konce ledna zbývajících dnů. Jejich počet počet určitě přesáhl počet prstů na jedné ruce, ale na určitou určitou obranu těch optimistů, kteří vyhlíželi nějakou tu díru v mracích, možno dodat, že z té druhé ruky těch prstů už nebylo moc třeba. Mimochodem zítřek by měl patřit mezi tu zmíněnou většinu. Ale zatažená obloha ani mrazivé počasí s menším přídělem a v našich končinách ne zrovna očekávaného sněhu, když třeba v Krkonoších ve stejné době nic nespadlo, neznamenalo pokračování v "zimním spánku". Zážitků bylo tentokrát docela dost. Od kultury, přes gastronomii, trochu toho pohybu ať při zařizování různých věcí po městě či vyvětrání se v lese, až po vyloženě pracovní aktivity venku, které "odnesla" svým novým účesem líska v rohu zahrady či dnešní půldenní lesní brigáda zakončená "hodnocením" v místní hospůdce. A nesmím zapomenout ani na dvě příjemné schůzky u čaje či u pivka. Ta u pivka potvrdila, že platí to, že když se chce  a aspoň jen trošku to jde, tak se dají plány změnit i během hodiny. Příště už se ale budeme raději domlouvat aspoň den předem, byť už teď víme, že to nebude dříve než na jaře :-) Zejména proto, že už bychom se chtěli sejít ve "větším" počtu, tedy ve třech či ve čtyřech. Co ještě dodat? Asi jen to, že s koncem ledna jsem definitivně "odpískal" letošní zimu, ale jak jsem v telefonu zjistil, nebyl jsem, když jsem o tom informoval, sám, takže společné běžky snad či určitě v příští sezóně. Ale čekat na to nebudeme, neb z konce roku jsou tu stále ještě náměty s trekovými botami zavítat na konci jara či léta na pár dní do velehor u našich východním sousedů. "Odpískání" zimní sezóny ale rozhodně neznamená, že únor nás zase vrátí do prvních dnů letošního roku, kdy mrazy šly "přes deset". Únorový kalendář už má totiž v sobě nejen zážitkové a pracovní náměty. "Novinkou" letošního roku je to, že část těch "obvyklých" činností  kolem začátku kalendářního jara se do něj musí vejít také.  Jarní kávy a čaje to ale tentokrát nebudou. Jinak paradoxem nástupu letošního roku ale zůstává, že i přes ten občasný "zimní spánek" to vypadá, že ten čas letos ubíhá ještě nějak rychleji. Možná je to i tím, že chybí nějaký aspoň nějaký ten první byť dílčí úspěch u těch nyní zařizovaných věcí, z nichž tři mají počátek někde až v loňském červnu. Čas běží a u nich to je pořád bez či jen s malým světýlkem na konci tunelu. Ale i to by se mohlo v únoru už změnit a aspoň v jednom případě by něco z toho mělo mít dokonce konečnou, byť se z toho určitě zase "narodí" několik nových a na to navazujících "pokračování".  P.S. Tak kolik bude ráno na teploměru první únorový den?

Do konce ledna už jen se zataženou oblohou?

Že by se nám Blue Monday, po našem "smutné pondělí" aneb prý nejdepresivnější den v roce, protáhlo až do konce měsíce? Co do počasí by to podle předpovědi na konec měsíce nemělo být vlastně nic nemožného. Zejména když je to v tomto čase právě počasí právě tím, co má na naši náladu asi ten největší vliv.  Takže dnes naposledy v lednu modrá obloha ? Jinak když si odmyslím ty občasné "šoky", které se starají o to, aby člověk neupadl do takové té letargie, pak už  ke "spokojenosti" stačí málo. Trocha nějakého dobrého jídla (mj. sice je z čeho vybírat, ale k rozhodnutí, co to bude, to nakonec stejně moc nepřispívá :-)) a pak už si jen nazout si bačkory a do ruky uchopit ovladač na televizi.  V této zimě, kdy se mi ty teploty pod nulou už trošku začínají "zajídat", nutno přiznat, že tentokrát k tomu nemám daleko. Letos totiž ty zimní obvyklé aktivity až na těch pár vycházek a občasných pochůzek vyvolaných nutností něco zařídit či koupit nelákají a jak to tak vypadá, tak už to tak i zůstane po zbytek zimy. A že se mi zrovna tuto zimu nějak nechce? Asi se ve mně projevila sounáležitost s tou zimou, tedy obdobím, kdy všechno kolem nás v podstatě taky odpočívá a snaží se pokud možno beze ztrát tu zimu přežít. Moudré hlavy zjistili, že naše "řídící centrum" v tomto čase produkuje hlavně hormony zpomalující naši tělesnou schránku  a taky, že větší část energie jde hlavně na zahřátí a teprve pak na nějaký ten pohyb. Prostě letošní a zřejmě každý leden prý není tím měsícem na nějaký větší "rozběh", takže to zpomalení v něm vnímané s narůstajícím věkem stále intenzivněji není vlastně nic nenormálního. Co ale na druhou stranu tu náladu vylepšuje, je nejen to, že za pár dní už tu budeme mít o hodinu delší den než tomu bylo na začátku zimy, ale hlavně vědomí toho, že ty zimní bundy bude možno už za měsíc odložit, což si už teď dovolím tvrdit, aniž bych k tomu měl resp. potřeboval předpověď počasí. A rozhodně to není podle toho, kolik slupek mají cibule z loňské úrody :-)). A jelikož nejpozději za devět dnů už bude třeba zařadit nějaký vyšší rychlostní stupeň, bude třeba se v těch posledních lednových dnech za tím účelem zařadit aspoň ten první. P.S. Snad by se to dalo přiřadit k dnes dokončenému povánočnímu úklidu domácí a venkovní výzdoby :-))

Candleleight koncert ve Four Seasons

V magické atmosféře snad tisíce svíček začínajících na schodech před vstupem do jednoho ze suterénních sálů pražského hotelu Four Seasons a "končících" kolem pódia připraveného pro houslový kvartet Bohemian More Than Classic a s nejznámějšími hity skupin Abba a Queen v originálním aranžmá provedených zmíněným kvartetem jsme si báječně užili dnešního večera. Sice mi chviličku trvalo se "přepnout" na to nové koncertní provedení, ale pak už nezbylo než obdivovat nejen to aranžmá, ale i jeho vlastní provedení, neb tady to bylo o tom, že na všechno "stačily" bez nějaké další podpory ze strany techniky jen dvoje housle, jedna viola a jedno violoncello. Zážitek, který doporučuji i těm, kteří dosud neměli možnost nebo chuť se potkat s klasickou hudbou. Ten "klasický rámec" zde vlastně jen připomínají nástroje hudebníků. Ostatní už je věcí celkového aranžmá, které už tak obvyklé pro koncert klasiky není, ve kterém ten hlavní obsah tvoří originální podání skladem. A pokud by někdo pod tím originálním podáním hledal něco hodně odlišného od originálu, tak tomu tak rozhodně není. Jen je třeba si zpočátku trošku "zvyknout" na zvuk nástrojů provádějících známé hity. P.S. A pro doplnění zážitku ještě od hotelu následovala večerní procházka na Karlův most a Karlovou ulicí přes Staroměstské náměstí a Celetnou ulici, mimochodem kam se chystáme zavítat do divadla za týden, na metro na náměstí Republiky. A pak už jen po suché D11 s jednou vynucenou noční zastávkou u pumpy, neb jsme se tentokrát do Prahy vypravili s téměř prázdnou nádrží, směr domů.