Více už snad ani naznačit nelze

Většinou to bývá tak, že se ti mladší učí od tě těch, co už něco mají za sebou, těch zkušenějších a mnohdy i o dost starších. V řadě činností se tomu říká "mít svůj vzor", kterého nejen napodobují, ale hlavně se snaží se mu vyrovnat či dokonce jej překonat. Že by tomu bylo někdy naopak, to mi však známo není. Tak proč to nevyzkoušet? Zrovna je k tomu příležitost. Když jsme na jaře opět, tentokrát již poosmé, konstatovali, že naše Wisteria (vistárie, neboli modrý déšť bez kapek) tvořící jednu ze stěn zahradní pergoly, opět nevykvete, byť péči a podmínky má odpovídající, došla nám trpělivost a zakoupili jsme mladou rostlinku, na které kromě dvou klasů (zárodků budoucích květů) nebylo téměř nic. Vysadili jsme ji vedle stávající rostliny, té jsme patřičně pohrozili, že pokud se nepolepší, tak bude postupně přicházet o své mohutné výhony, jak se bude dařit té "mladé", a uvidíme, jak to celé dopadne, neb rádi bychom s už konečně dočkali toho "modrého deště", jak jej vídáme nejen na různých obrázcích ale i v našem okolí. Jelikož však mládí bývá nejen učenlivé ale i chytlavé, tak snad to nedopadne tak, že příští rok nepokvetou obě :-)