A aby ne. Babí léto se vrátilo, obloha jako šmolka, prostě podmínky naprosto ideální proto, aby se člověk zase vypravil do hor. Co jen do hor, přímo na jejich vrchol, tedy na Sněžku. A tak jsem ještě za tmy sbalil potřebnou výbavu, neb nahoře by asi nemuselo být to pravé babí léto a vyrazil směr parkoviště v Peci pod Sněžkou, kam jsem dorazil na osmou. Že to asi bylo docela brzy, svědčilo nejen téměř prázdné parkoviště a občas někde človíček s podobným nápadem, jako já, ale i setkání se slečnou oděnou jen do pyžama, která se vracela od Úpy, kde se zřejmě byla po ránu osvěžit, do svého vedle mého auta stojícího
caravanu. Pak už bylo potřeba jen minout lanovku, kterou právě pustili, a jelikož tam nikdo nebyl, tolik lákalo ji použít., takže s povzbuzením "Musíš, Kájo, musíš" a "To dáš" jsem vyrazil přes most směrem Růžohorky a pak nahoru na Sněžku. Cestou bylo na stinných místech vidět, že tu už nutno počítat s přízemními mrazíky a v závěrečné části, kdy už člověk stoupá po otevřeném svahu, se přidal i vítr, takže u plechového schodu č. 200 (je jich nahoru přes 350 ks) přišla na řadu i čepice. Po necelých dvou hodinách čekal vrchol, kde moc lidí ještě nebylo, byť lanovka už jezdila plná. Ale řada lidí se jí vracela po chvilce zpět. Z polské strany zatím taky ještě nic moc, takže i sestup ke Slezské chatě byl naprosto v pohodě. Tam už se čepice vrátila do batohu aby po pár set metrech sestupu Obřím dolem ji následovala bunda. Sestup už nebyl v takové pohodě, neb nahoru proudily doslova davy. A tak tomu zůstalo po celou cestu zpět. U lanovky to bylo nejvíce patrné, neb v poledne se prý čekalo přes hodinu a zájemců přibývalo stále rychleji, než je stačila lanovka vyvážet nahoru. Takže rychle se na parkovišti přehodit do cestovního a domů, kde čeká druhá půlka "baboletní soboty se zakončením v podobě finále MS v rugby. A aby to bylo úplně stylové, tak o přestávce se podával grilovaný párek a pivo :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat