Ale už mne “nemučte”. Ne, netrávil jsem odpoledne v SM salónu, jen jsem začal odpolední wellness thajskou masáží s vírou, že už s ní mám nějakou zkušenost a že to tenkrát nemělo chybu. Chybu to nemělo ani tentokrát, jen s tím rozdílem, že ta předchozí byla proti této trošku jen takové hrubší hlazení. A tak když jsem slézal s lehátka, měl jsem skoro pocit, že mne snad odsud budou muset odvézt na vozíku. Nakonec nebylo třeba. Tělo to po doplnění tekutin, nejprve bylinný čaj a pak cappuccino, trochy sacharidů z moučníku s jahodami a návštěvě dalších vymožeností místního wellnessu nějak vstřebalo, takže večeři “chorému”, jak by řekl klasik, na pokoj netřeba, má nohy, tak ať si dojde :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat