pátek 16. června 2023

Tentokrát pomalu více v Pardubicích než doma

Sice se  titulek tohoto příspěvku stane pravdivým až po skončení tohoto týdne, ale proč jej nepoužít už teď, když už je to jasné, že to tak bude. Takže v podstatě nic nového, zážitky jsou "rezervovány" až pro příští dva dny. Zmínit by snad šlo jen to ranní "licitování", zda čekat na zpožděný rychlík či nastoupit raději do "osobáku", který mohou, ale taky nemusí, pustit před rychlíkem. Jednou se mi to vyplatilo, ale doslova jen o pár vteřin, neb když osobák zastavil u nástupiště, opožděný rychlík za ním vjížděl do nádraží. Podruhé jsem opět vsadil, že osobák pojede první, ale nevyšlo to, takže jsem dorazil o pár minut později. Ani to však nic neřešilo, jen se člověk po ránu trošku "bavil". Když se zrovna necestovalo, přišly na řadu ranní vycházky do sadu s Clifem či trošku delší "vyvětrání" se za účelem nákupu medu s rakytníkem, aby v polovině týdne se život v domě zase na pár dní vrátil do obvyklých kolejí. Dovolenkáři se se spoustou zážitků vrátili z Peloponésu a tím pádem se Clif zase mohl vrátit do svého obvyklého fungování, zejména toho večerního polehávání na zemi v kuchyni. P.S. Stran doplňování železa byly vytvořeny v mrazničce dostatečné zásoby, takže letošní rok bude asi stran výskytu špenátu v jídelníčku rekordní :-)






Žádné komentáře: