Po příjezdu do Mdiny jsme se během procházky historickými uličkami seznámili s její historií abychom ještě před vstupem do pevnosti ochutnali místní specialitu, pastizzio. Jedno s ricottou a jedno s kuřecím masem. Málem to vydalo za plnohodnotný oběd. V pevnosti už bylo znát, že toto je jedno z top míst ostrova. Na řadě zastávek nás naše průvodkyně Adriana zásobovala nejen spoustou zajímavých informací z místní historie, které nejen občas doplňovala i o pikantnosti tehdejšího života, ale na řadě příkladů nám přiblížila i slasti a strasti současného života Malťanů zejména v těch historických částech ostrova. Mimochodem její odborný výklad snesl nejen ta nejpřísnější měřítka co do faktu, ale neměl chybu, vlastně byl obohacen i o řadu souvislostí či osobních zkušeností. Po opuštění pevnosti Řeckou bránou (šířku opevnění při průchodu bránou jsem si přeměřil - 21 mých kroků) následovala cesta do ikonického rybářské vesničky Marsaxlokk s dominantou tvořenou kostelíkem Panny Marie z Pompejí, promenádou po nábřeží přístavu a větším množstvím kotvících pestrobarevných lodiček nazývaných luzzu. Na konci zálivu je elektrárna Delimara čerpající palivo pro svůj provoz z tankeru kotvícího na konci zálivu. Na nábřeží je v úseku několika set metrů velká řada restaurací nabízejících čerstvé ryby a produkty moře. My jsme v rámci času vymezeného pro návštěvu tohoto místa, abychom si to tady stihli prohlédnout a pořídili si i pár obrázků, nechali "rybí tác pro 2" těm, co tady pobývají déle a spokojili se s rychlým (co do přípravy), ale i tak výborným "fish and chips", abychom pak za další zastávkou dnešního jsme zamířili do městečka Tarxien.
Žádné komentáře:
Okomentovat