Nějak více se ohlížet za posledními dny, které až na zbývajících několik hodin již uzavřely letošní první čtvrtletí, nevidím až na pár momentů v nich za důležité, myšleno z pohledu dokumentování dění na těchto stránkách, takže postačí buď krátká zmínka o nich či jen zde umístěný obrázek. K těm, kterým náleží ta zmínka, by asi na prvním místě mohlo být, že i ten poslední "rest" z počátku letošního roku v několika příštích dnech zmizí, stejně tak tomu bylo i s provedením jednoho instalatérského úkonu a hlavně, že se nejen povedlo vybrat termín a místo na letošní prázdninové výpravy za zážitky s vnučkami, ale stejně tak dopadly jejich rezervace. Takže v kalendáři se v prázdninových měsících objevily první "obsazené" dny. Asi by tu zasloužilo i pár slov k počasí, ale o tom vypovídají jak obrázky níže, tak i nadpis tohoto příspěvku, byť jedno odpoledne se zadařilo a odpolední cappuccino, tentokrát ve třech, přičemž se dvěma sklenicemi cappuccina se to odpoledne podával "tlapkový" jogurt. Mimochodem ta prognóza naší domácí meteostanice na déšť dopadla až kolem dnešního poledne. Ale žádný zázrak, tedy že by to nějak zavlažilo, se nekonal. Na to, jaký je to zatím suchý rok, je ve studni vody zatím poměrně dost, takže zatím dobrý. Co trošku "straší", jsou na tři dny příštího týdne do našich končin hlášené ranní mrazy mezi -3°C - -5°C, se kterými by se zřejmě opět nemusela vypořádat rozkvetlá meruňka. Ostatním květům už by to ale ublížit nemělo resp. nemuselo. Zítřek by už mohl přinést změnu nejen co do měsíce v kalendáři, ale i co do určitého "zvýšení rychlosti", prodloužení "pracovní doby" a hlavně zvýšení produktivity, neb toho lenošení od počátku roku bylo letos opravdu dost. Že je s tím spojena připomínka i na nějaké to intenzivnější hýbání se, netřeba více komentovat. A není to apríl :-) Mimochodem s termínem pro letošní jarní Sněžku díky letošní slabší sněhové nadílce už počítám někde v závěru dubna, kdy by cesta mezi Luční boudou a Výrovkou mohla být prohrnuta. Našim mladým se pro jarní putování naše hory zřejmě nezdály dostatečně vysoké, takže včera vyrazili kousek na jih, aby během týdne poznali něco z krás Sicílie a hlavně, samozřejmě pokud to počasí dovolí, si prohlédli Etnu a její okolí. Nám se ji tenkrát při našem pobytu u moře nedaleko Taorminy povedlo dostatečně vidět rovnou od moře, takže jsme ani nikam do hor putovat nemuseli. Z poloviny prvního dne jejich pobytu to ze zaslaných obrázků vypadá, že těch zážitků z řady zajímavých míst ostrova bude hodně. Ale těch kilometrů za volantem asi taky. P.S. U nás by to v dubnu při našich putováních za zážitky mělo být také o hodně kilometrech, ale těch za volantem rozhodně tolik nebude. Zato co do druhů použitých dopravních prostředků je náš plán bohatší :-) Pokud lze běžky také považovat za prostředek určený k dopravování se, tak ty použity už nebudou a tak ani letos nedávná "tradice" zimního putování na běžkách na vrchol Černé hory nebude obnovena. Ale něco mi říká, že příští rok by se nejen tento zážitek mohl vrátit mezi ty, které se daří "udržovat při životě" :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat