Tak to "přežít" ještě dnes a pak by nás ještě mohly vynechat ty obvyklé tři mrazivé dny v květnu a možno doufat, že by se mohla většina květů změnit v nějakou tu úrodu ovoce či v případě vistárie pár dnů se starat o výzdobu pergoly. To naše "doufání" opět aspoň trošku podpoří hořící svíčka v pergole. O víkendu jsme si místo pobytu rozdělili mezi Pardubický a Královéhradecký kraj. V tom prvním to bylo o Pardubicích, obědu v mexickém stylu a obhlídce centra města, kde teď vzhledem k opravám na Zelené bráně je stále za pět minut dvanáct namalovaných na plachtě kryjící lešení, v tom druhém o hradecké Pospíšilce, přesněji o prostorech v bývalé Pilňáčkově továrně, při dvoudenním zvládání keramické výroby. Zhotovená dílka před tím, než v nich skončí domácí květinová výzdoba, čeká v příštím týdnu ještě glazování. A tou pravou tečkou za těmi pár dny byla asi pondělní společná tečka, mimochodem řešící ten novoroční rest, který se posunul až do začátku jara. Dnešek to doplnila obvyklá návštěva Lázní Bohdaneč a po pár dnech zase probuzená chuť v poledne zase umazat trošku více nádobí.
Žádné komentáře:
Okomentovat