Byť dnešek byl pracovním dnem, dalo se to asi jen poznat tak, že ranním autobusem z Hradce Králové do Pece pod Sněžkou nejeli studenti do Dvora Králové nad Labem a do Trutnova. Vlastně v autobuse bylo nejvíce cestujících asi jen v úseku Dvůr Králové nad Labem - Trutnov. Ale i ti se dali spočítat na prstech obou rukou. Výbava na dnešní putování za sněhem mezi Luční boudou a Výrovkou (tzv. Mapa republiky) byla tentokrát důkladná, takže batoh na zádech byl znát. Přesto jsem trošku "zneklidněl", do čeho jedu, když v Trutnově do autobusu nastoupil turista, který k batohu na zádech ještě přidal cepín a mačky :-) Ale ve Velké Úpě se ukázalo, že jeho vybavení rozhodně nemělo co dělat s podmínkami v Krkonoších, asi si je přijel sem uschovat na své další výpravy do úplně jiných končin :-) Od příjezdu na autobusové nádraží v Peci pod Sněžkou to už opět šlo podle obvyklého scénáře, tedy hned po výstupu z busu spuštění Stopaře na mobilu a s občasnými foto stopy směr Růžová hora na vrchol Sněžky. To, že si řada lidí dneškem natáhla tento víkend, bylo patrné hned u stanice lanovky, kde už stála docela slušná fronta čekatelů na spuštění provozu. Ani pěší výstup nebyl tentokrát liduprázdnou trasou a o něco více turistů také šlapalo nahoru až z Růžové hory, kam se vyvezli lanovkou. Ale nebylo to tak, že by člověk řešil předcházení každých deset schodů. Zejména když pořadové číslo plechového schodu z těch cca 360 schodů vedoucích na vrchol dosáhlo čísla 200. Tam se k únavě už přidal i docela slušný studený vítr, takže z batohu putovaly ven nejen rukavice a čepice, ale i další "vrstva" oblečení pod bundu. Na vrcholu byl ten "volný" den také znát, ale díky větru a zavřené Poštovně se tam nikdo moc dlouho nezdržoval, takže se to tam docela plynule "obměňovalo". Cesta z vrcholu už jako tradičně nebyla tou cestou ohraničenou řetězy, ta stále zůstává jen pro výstup, ale Jubilejní cestou po polské straně. Z té byl dnes parádní výhled do Polska. Cesta na Luční boudu byla v pohodě, neb kleč už tam dosahuje takové výšky, že docela chrání před větrem. Zato těch dvou povalových chodnících opět přišla ke slovu čepice a rukavice. Už tam bylo patrné, jak ta letošní zima byla chudá na srážky, neb téměř nikde v těch místních rašeliništích nebyla vidět voda. První sníh, zřejmě ale jen jako pozůstatek závějí či hromad vzniklých z úklidu cesty a okolí, byl vidět právě u Luční boudy, nějaké zbytky byly vidět i při cestě až ke kapličce. Tam už bylo jasné, že nejen blízké okolí cesty k Výrovce už bude bez sněhu a že její letošní úklid asi nebyl tak náročný, ale i s tou Mapou republiky to letos bude slabší. Pravda, letos jsem si dal na čas, takže od úklidu uplynulo hezkých pár dní, ale i tak ještě nějaké zbytky tam zůstaly. Mimochodem maximum zde prý bylo naměřeno v březnu, tj. necelých 8 metrů, dnes prý má zde sníh maximální výšku cca 2 metry a a pole sněhové pole začíná až pár metrů od silnice. Navíc rozlohou už ale žádnou mapu celé republiky nepřipomíná. Sestup k Výrovce už zase vrátil čepici, rukavice i druhou vrstvu oblečení do batohu a u Richtrových bud je následovala i bunda. Závěrečný sestup přes Zelený a Modrý Důl už byl jen o pár obrázcích a sledování hodinek, neb čas odjezdu autobusu se blížil a bylo ještě třeba doplnit nějakou energii na cestu zpět. To se díky trošku delšímu "kochání se" po Peci pod Sněžkou změnilo na občerstvení "do ruky" z místní pekárny, ale nakonec taky dobrý. Cesta zpět tentokrát z "říše snů", neb na přestup na autobus domů byly dle jízdního řádu pouhé tři minuty a zatím se to nikdy nepodařilo stihnout, tentokrát to na minutu klaplo a ještě jsem měl necelou minutu k dobru. Tím zůstala i na další program část dnešního odpoledne, což přispělo k rozhodnutí, že dnešnímu zážitku chybí ještě taková tečka, která by den uzavřela. Tou se nakonec stalo kuřecí biryani s rýží. Tedy nejen teplá, ale i patřičně pálivá večeře. A jelikož toho cestování už dnes bylo dost, tak se tomu tak stalo vlastním přičiněním. P.S. Sice to znamenalo, vlastně jako obvykle, spoustu použitého nádobí, ale na úklid je před sobotní cestou do Prahy a zpět, kdy osazenstvo naší domácnosti zase dosáhne plného počtu, je dost času i zítra. A hlavně už je dost hodin :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat