Když hned po ránu bylo rozhodnuto, že přednost dnes má bazén, venkovní hřiště a kuličky, tak jsem se rozhodl, že si dopředu projdu tu vymyšlenou trasu na vodopády Jedlové. Už když jsem ji plánoval, bylo mi jasné, že je to tak "na hraně", na co bychom jednu z našich holčiček mohli přemluvit. Proto jsem využil času a tu necelých 8 km dlouhou trasu jsem se rozhodl si během hoďky a půl projít. Ale již po prvním kilometru mi cosi říkalo, že to bude velké sousto. A když jsem odbočku lesní pěšinkou přes les, tedy na mapě tečkovaně uváděnou ale moc nedoporučovanou zkratku, jsem na úseku pár set metrů nenašel. Nebo jí naposledy šel někdo tak hned po "sametové revoluci". Takže nezbylo pokračovat až na křižovatku Pod Čihadlem, odkud to po modré k vodopádům byla už ta nejkratší cesta. Pod Čihadlem už bylo jasné, že tudy k vodopádům to nepůjde. A tak jsem si ještě přidal s trochou zimní nostalgie na absolvovanou Jizerskou 50 kousek cesty nahoru. Po Stezce Českem, abych se U Knejpy dal doprava a po Stolpišské silnici se pak zpět obrátil Na Knejpě, a Pod Čihadlem po modré už zamířil k vodopádům Jedlové. Cestou jsem objevil i vyústění té pěšinky, kterou jsem na druhé straně lesa marně hledal. Ale i po této části by to bylo trošku náročnější. Kousek za ní už byla odbočka do lesa po povalovém chodníku z něčeho, co připomínalo palety, což pak vystřídala cesta plná kamenů a kořenů. A když se k tomu přidalo trošku prudší klesání, tak už bylo definitivně jasno, že touto cestou sem určitě s našimi holčičkami ne. Vlastně stejné to bylo až k Pekelnému vodopádu a pod Pekelné skály, kde byl ten poslední vodopád a Pekelná tůně. Pak už následovala lesní cesta na rozcestí ze silnicí do Josefova dolu a necelé tři kilometry po asfaltu či chodníku v Josefově Dole a nad ním cestou k hotelu Peklo. Suma sumárum pro mě proti plánu trošku delší prima výlet, ale zbytku našeho týmu maximálně nabídnu jen trasu po cestě k poslednímu, tedy Pekelnému vodopádu. Ale už ne dnes odpoledne. Tam "zapadl" slíbený bazén, který jsme pak doplnili návštěvou nedaleké skalní vyhlídky s pohledy na celé údolí. Večeře odstartovala poslední část dnešního dne, kdy holčičky ji do sebe doslova "naházely", aby mohly co nejdříve pokračovat v té největší herně nad jídelnou. Pak už jen časově "delší" cesta na pokoj, potvrzení plánu na zítřek - návštěva ZOO Liberec samozřejmě doplněná bazénem, venkovními hřišti a hernami.
Žádné komentáře:
Okomentovat