Než se pustím do prvních řádek psaných již na opačné straně zeměkoule, ještě pár poznámek k oběma letům do těchto míst. Oba byly ve vztahu na náš čas v podstatě přes noc. A byť s narůstajícím časovým posunem, tak ten odpočinek během nich přicházel jaksi automaticky, byť za okénky letadla se poměrně brzy začalo objevovat denní světlo, neb jsme mu doslova letěli nejkratší cestou naproti. To pro nás pak znamenalo, že jsme na letiště v novozélandském Aucklandu dorazili docela čerství, byť i nemalý vliv měla námi pro oba lety zvolená sedadla v letadlech. K vlastním letům asi ještě tolik, že byť nás nad pouští Gobi a pak někde mezi Šalamounovými ostrovy a Novou Kaledonií trošku potrápily turbulence, oba lety byly velmi příjemné a navíc, byť už jsme toho v letadlech opravdu zažili dost, s příjemným a nesmírně úslužným korejským personálem na palubě obou letadel a i během tranzitu na letišti Incheon to byl další parádní zážitek. Takže už před prvním pobytovým dnem na NZ první zážitek a vlastně i splnění přání, které jsem pro letošní cestovatelský rok měl "v záloze". Tj. zažít ještě jiné velké letiště a užít si servisu další velké letecké společnosti. A byť se do Aucklandu v podstatě až na přelet Japonska, ale ten byl v nastupující noci, letělo přes moře, i tak bylo zajímavé občas sledovat let na obrazovce, která členitost dna moře, jehož hladina byla po většinu letu necelých 11 kilometrů pod námi, poměrně dobře zobrazovala. P.S. A jak jsme v letadle taky zjistili, ta "vymoženost" s připevněným víčkem k láhvi sem ještě nedorazila :-) Nebo že by ji už opustili? Na to jsme se už ale nezeptali :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat