Po shlédnutí předpovědi počasí na neděli to vypadalo, že s nějakým zazimováním zahrady nelze moc počítat, a tak jsme se rozhodli, že si prohodíme program s příštím víkendem a pojedeme se podívat do Prahy za nějakými nákupy. Počasí na sobotu meteorologové skutečně trefili, a tak jsme po snídani vyrazili za drobného deště směr OC Letňany. Cesta v naprosté pohodě, překvapilo jen větší množství kamiónů, což člověk, byť je na daleko větší počet zvyklý z každodenních jízd do Prahy, v neděli nečeká. A tak jsme za 65 minut zastavili v podzemních garážích nákupního centra. Nákupy proběhly v mezích normálu, něco jsme
sehnali, k něčemu získali inspiraci a ani mi nepřipadalo, že by tam bylo nějak moc lidí. Zaujalo mě však poměrně dost "opuštěných" chlapů posedávajících na sedačkách před jednotlivými obchody, kterým by určitě přišel vhod nějaký "odkládací koutek" třeba s Internetem, když už nestačí kafé bar apod. Jinak jsem si ale říkal, že to bude tím, že přece jen je do vánoc ještě dost času. Pouze když jsme se rozhodli něco rychlého pojíst, tak ten nápad mělo více lidí. Ale asi tomu tak úplně nebylo, neb když jsme se po poledni vraceli k autu, tak na parkovišti nebylo vidno jediného volného místa a výjezd na hlavní silnici jsme absolvovali za cca 15 min. na osmou zelenou, když v protisměru stála na vjezd do areálu auta až na výpadovce na Teplice. Průjezd Prahou ale v pohodě a tak nápad stavit se cestou domů ještě v IKEA vypadal poměrně nevinně. Stejný nápad však dostalo možná i v duchu hesla na obrázku vpravo dole tolik lidí, že tu "poslední míli" do zastavení auta na parkovišti jsme nakonec absolvovali téměř za 35 minut. A uvnitř to vypadalo, jako kdyby něco dávali zadarmo. A kousek po vstupu tam navíc ještě nebylo pomalu ani k hnutí. Potom se to sice trošku rozpustilo, pár věcí jsme si tak nakonec dali do žluté tašky a s rozpačitými pocity, zda to vůbec stálo za to, jsme mířili k pokladně. A tam přišlo to nejlepší. Všech 18 pokladen sice v provozu, ale od každé fronta až mezi regály. Naše vypadala zpočátku jako jedna z rychleji se pohybujících, ale nakonec byla jednou z nejpomalejších, zejména když nějaké dámě s nákupem vyrovnaným na velkém manipulačním vozíku do výše očí nevzal kartu jak snímač u pokladny tak ani bankomat vedle. 
Takže všechno zpět do prodejny. A my? Po 28 min. čekání 
jsme zaplatili pár drobností a s přicházející tmou jsme vyrazili směr domů. A aby to nebylo jinak, jízda z parkoviště na první kruhák (cca 500 m) za 15 minut. A tak ani šest víkendů před svátky nelze mluvit o nějakém klidném nakupování, ale na druhou stranu máme to pro letošek za sebou :-). A pondělí? Ráno sice poprchávalo, ale odpoledne se dařilo a až na pár drobností jsme na letošní zimu na zahradě připraveni. A jaká bude? Říká se, že krátká ale tuhá, ale Aida si nějaký hustší kožich na letošní zimu zatím nepořizuje:-)
sehnali, k něčemu získali inspiraci a ani mi nepřipadalo, že by tam bylo nějak moc lidí. Zaujalo mě však poměrně dost "opuštěných" chlapů posedávajících na sedačkách před jednotlivými obchody, kterým by určitě přišel vhod nějaký "odkládací koutek" třeba s Internetem, když už nestačí kafé bar apod. Jinak jsem si ale říkal, že to bude tím, že přece jen je do vánoc ještě dost času. Pouze když jsme se rozhodli něco rychlého pojíst, tak ten nápad mělo více lidí. Ale asi tomu tak úplně nebylo, neb když jsme se po poledni vraceli k autu, tak na parkovišti nebylo vidno jediného volného místa a výjezd na hlavní silnici jsme absolvovali za cca 15 min. na osmou zelenou, když v protisměru stála na vjezd do areálu auta až na výpadovce na Teplice. Průjezd Prahou ale v pohodě a tak nápad stavit se cestou domů ještě v IKEA vypadal poměrně nevinně. Stejný nápad však dostalo možná i v duchu hesla na obrázku vpravo dole tolik lidí, že tu "poslední míli" do zastavení auta na parkovišti jsme nakonec absolvovali téměř za 35 minut. A uvnitř to vypadalo, jako kdyby něco dávali zadarmo. A kousek po vstupu tam navíc ještě nebylo pomalu ani k hnutí. Potom se to sice trošku rozpustilo, pár věcí jsme si tak nakonec dali do žluté tašky a s rozpačitými pocity, zda to vůbec stálo za to, jsme mířili k pokladně. A tam přišlo to nejlepší. Všech 18 pokladen sice v provozu, ale od každé fronta až mezi regály. Naše vypadala zpočátku jako jedna z rychleji se pohybujících, ale nakonec byla jednou z nejpomalejších, zejména když nějaké dámě s nákupem vyrovnaným na velkém manipulačním vozíku do výše očí nevzal kartu jak snímač u pokladny tak ani bankomat vedle. 
Takže všechno zpět do prodejny. A my? Po 28 min. čekání 
jsme zaplatili pár drobností a s přicházející tmou jsme vyrazili směr domů. A aby to nebylo jinak, jízda z parkoviště na první kruhák (cca 500 m) za 15 minut. A tak ani šest víkendů před svátky nelze mluvit o nějakém klidném nakupování, ale na druhou stranu máme to pro letošek za sebou :-). A pondělí? Ráno sice poprchávalo, ale odpoledne se dařilo a až na pár drobností jsme na letošní zimu na zahradě připraveni. A jaká bude? Říká se, že krátká ale tuhá, ale Aida si nějaký hustší kožich na letošní zimu zatím nepořizuje:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat