Konečně po třech letech nastal opět ten čas, kdy člověk otevře domovní dveře, udělá pár kroků dolů na zahradu, nasadí lyže a jediné, co zbývá, je rozhodnout se kudy. V sobotu to v podstatě bylo letos poprvé na trošku delší domácí běžkování, tak jsem chtěl hned vidět více míst, kde se bude nebo nebude dát i v dalších dnech jezdit. Lesem nad vesnicí to vypadalo poměrně dobře, ale za silnicí směr Těchlovice až po louku nad Radíkovicemi nic moc. Ne že by chyběl sníh, ale na podzim byly zřejmě lesní cesty hodně rozježděné a tak to i zmrzlo a sníh tyto nerovnosti úplně nedorovnal. Navíc v lese probíhá těžba dřeva a některé cesty nejsou pomalu vhodné ani na pěší turistiku natož na běžky. A tak zpátky k Těchlovicím a podél lesa do místních třešňových sadů, kde mezi jednotlivými řadami třešní bylo dost sněhu a minimum nerovností. Trošku se sice změnily podmínky - přibylo několik nových oplocení u pozemků - ale celkově opět dobrá lyžovačka. A co teprve na poli ke Hřibsku, kde se již od křižovatky objevila poměrně kvalitní stopa, která mě poměrně rychle dovezla až na špičku lesa na Pašátu, odkud byl i přes nic moc viditelnost poměrně slušný výhled do kraje. A jelikož se mi už nechtělo cestou domů šlapat stopu, tak jsem se na půl cesty vyvezl přes pole zpět po stejné trase a odtud už to bylo jen pár minut domů. Co dodat? Jízda téměř po rovině, na trase žádné občerstvení :-) , společnost dělalo menší stádečko místních srnek, které stej
neděle 11. ledna 2009
Srnky a zajíci ve stopě
Konečně po třech letech nastal opět ten čas, kdy člověk otevře domovní dveře, udělá pár kroků dolů na zahradu, nasadí lyže a jediné, co zbývá, je rozhodnout se kudy. V sobotu to v podstatě bylo letos poprvé na trošku delší domácí běžkování, tak jsem chtěl hned vidět více míst, kde se bude nebo nebude dát i v dalších dnech jezdit. Lesem nad vesnicí to vypadalo poměrně dobře, ale za silnicí směr Těchlovice až po louku nad Radíkovicemi nic moc. Ne že by chyběl sníh, ale na podzim byly zřejmě lesní cesty hodně rozježděné a tak to i zmrzlo a sníh tyto nerovnosti úplně nedorovnal. Navíc v lese probíhá těžba dřeva a některé cesty nejsou pomalu vhodné ani na pěší turistiku natož na běžky. A tak zpátky k Těchlovicím a podél lesa do místních třešňových sadů, kde mezi jednotlivými řadami třešní bylo dost sněhu a minimum nerovností. Trošku se sice změnily podmínky - přibylo několik nových oplocení u pozemků - ale celkově opět dobrá lyžovačka. A co teprve na poli ke Hřibsku, kde se již od křižovatky objevila poměrně kvalitní stopa, která mě poměrně rychle dovezla až na špičku lesa na Pašátu, odkud byl i přes nic moc viditelnost poměrně slušný výhled do kraje. A jelikož se mi už nechtělo cestou domů šlapat stopu, tak jsem se na půl cesty vyvezl přes pole zpět po stejné trase a odtud už to bylo jen pár minut domů. Co dodat? Jízda téměř po rovině, na trase žádné občerstvení :-) , společnost dělalo menší stádečko místních srnek, které stej
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat