Vím, že správně by to asi mělo být "Moje milé vrtáky", ale takto to nejen lépe zní ale i lépe vystihuje těch mnoho společně trávených chvil v posledních týdnech. A že nebyly ještě ty poslední, bohužel, taková je pravda, byť už čekají jen ty takové třešničky na dortu, které buď už nejsou přímo na očích nebo na nich není závislé ani malování ani úklid po něm. Podstatné je, že v tuto chvíli se přízemí domu opět postupně mění v obyvatelný a hlavně útulný prostor a na svá místa se postupně vrací většina věcí, které tam byly ještě předevčírem. Proč jen většina? Protože některé už mají od dnešního odpoledne nový "domov". V kontejneru umístěném vedle prodejny, odkud se zítra vydají zřejmě na svou poslední cestu. Tak pá pá pá! Hlavně, když se zítra vrátí židle a stůl, neb jíst jak v bufetu "na stojáka" je sice zážitek, ale když je člověk celý den na nohou, tak to časem omrzí, byť ke grilovaným špekáčkům a klobáskám to není nic neobvyklého. A jelikož to byly klobásky norimberské, tak to vlastně byla taková generálka na advent, jen ten punč včera chyběl. Počasí nám dneska opravdu přálo, takže to docela schne a pokud se nestane nic mimořádného, zítra dopoledne už na lístečku, co ještě třeba vymalovat (na začátku tam bylo, že všechno!) zůstane na příští a tedy již poslední termín jen chodba a pokojík na jejím konci plus nějaké drobné opravy. A pokud všechno klapne, tak to všechno snad jistí konec října. P.S. Návrh, aby se při věšení lustru rovnou umístila vánoční výzdoba, když už je člověk na štaflích a mohl by to vzít z jedné vody načisto, byl zamítnut. Nejsme prý v supermarketu, tak zas tak spěchat nemusíme!
Žádné komentáře:
Okomentovat