pondělí 9. června 2014

Kuk aneb kdepak jsme se tu vzali?

Venku vedro nepolevuje. Míst, kde by se dalo chladit, je pomálu, a to, co bylo dopoledne ve stínu, už převálcovalo odpolední horko, stejně tak to, co bylo dopoledne na sluníčku, ještě nestačilo aspoň trošku vychladnout. A tak není divu, že si obyvatelé a denní i občasní hosté zahrady vyhledávají pro svůj odpočinek taková místa, kde je to aspoň trošku snesitelnější, byť asi nejlepší by bylo, kdybychom je pustili do sklepa, kde je v těchto dnech opravdu příjemně. Že ale jedním z takových úkrytů bude samozavlažovací květinový truhlík na okně a zrovna pro žábu, to by člověk nečekal. Ale jak vidno, tváří se tam spokojeně - má k dispozici jak vodu tak i stín. Ale k trvalému pobytu to není, tak jsem zvědav, kam se poté postěhuje. P.S. A s vedrem přišlo po návratu z práce první letošní frappé, byť pohled přes něj nebyl na moře či nějaká zajímavá místa, ale na něco, co je spojeno spíše s pracovním časem.

Žádné komentáře: