Pohled z okna ráno rozptýlil i ty malé obavy, které z předpovědi počasí na dnešek trvaly, takže po vydatné snídani a sbalení všech důležitých věcí na dnešní malý turistický výlet jsme vyrazili. Co bylo nakonec to místo, ke kterému váží historické vzpomínky? Kočičí hrádek u Slatiňan, a pokud bude dobrá "konstelace hvězd", pak i nedaleká Podhůra a s ní návštěva hlavně rozhledny Bára II. Sice nás hned v zámeckém parku začaly hodně bolet nožičky, pak už se tam chtělo být, když se nechtělo jít, ale nakonec i to se za občasného sběru kaštanů překonalo, a jak Kočičí hrádek, tak i rozhlednu Bára II včetně atrakcí na místním se podařilo zdolat. Velkou únavu pomohl překonat jahodový Mrož a necelý párek v rohlíku., takže na zpáteční cestě se i závodilo, kdo u kterého stromu/kamene bude dříve apod..Když se přihlásila "druhá únava", byly v dohledu opět kaštany, takže se do batohu dosbíralo vše, co jsme na cestě parkem potkali. Mimochodem, pohyb pod kaštany při poměrně slušném větru není tím úplně nejlepším nápadem, ale asi jsme měli štěstí, neb se nám všechny padající kaštany vyhnuly :-) A aby nechyběla úplná tečka za dnešním výletem, zastavili jsme se Na Netřebě a musíme konstatovat, že tu opravdu dobře vaří. Kávu/čaj jsme zde ale už odmítli, neb to nás spolu s vynikajícími šátečky s tvarohem čekaly v Pardubicích, odkud jsme přes krátkou návštěvu Alberta, neb doma se výrazným způsobem nějak ztenčila nabídka toho, co by se dalo sníst (máslo jsme nekupovali :-)), dorazili na večeři domů. Únava po necelých sedmi kilometrech procházky v okolí zámku ve Slatiňanech je patrný, takže dne se půjde spát dříve než včerejších půl desáté, myšleno z pohledu Ali :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat