Takové by mohlo být suché konstatování na závěr včerejšího dne. A tentokrát to nejsou výsledky pracovní, jak to většinou člověk vnímá a ostatní kolem tak nějak plyne, aniž by to stálo stejného povšimnutí. Ale jelikož tomu tak bylo až na samý závěr pracovního týdne, nejprve malé ohlédnutí od jeho začátku. Ten byl opět ve jménu zážitků s dopravními prostředky, aby ten automobilový opět představoval pomalou jízdu po Jižní spojce v čase odpoledních návratů domů, ten druhý o posunu ve zvládání kola naší Ali, byť zde to bylo s několika menšími karamboly při snaze o rychlé zatočení. A abychom ještě zůstali u těch aut, tak naše "inspektorka" při obhlídce motoru Denčina Favoritu konstatovala, že s čistotou motoru to není úplně nejlepší :-) Poté asi už jen o jídle a neopomenu zmínit i něco k mé tělesné schránce. To oblíbené jídlo bylo opět v režii Ali od přípravy krbu, přes zapálení ohně až po konzumaci (v jejím případě Plzeň nahradila samozřejmě voda, ale přibyl ještě kečup :-), páteční cappuccino" bylo na uklidněnou" po trošku dramatickém průběhu čtvrtečního poledne i odpoledne, aby ty nervy dostaly zabrat až do pátečních odpoledních hodin díky výpadku napájení pro naše technologie a škodám, které to zatím z neznámých příčin způsobilo, aby obnovení standardu stálo značné úsilí i nervů mých kolegů a potažmo i mne. To druhé bylo po práci - thajská olejová masáž v originálním provedení, takže tělesná schránka dostala opravdu zabrat. Pak se ani nelze divit, že po návratu domů člověk hledal něco, z čehož by mohly být patrné a okamžitě (nebo skoro okamžitě) viditelné výsledky, a mohl k tomu zapojit veškerou masáží uvolněnou tělesnou energii. A opět nezklamala zahrada, takže jsme se podívali do země v místech, kam jsme na jaře nasázeli brambory s vidinou, že by z nich na podzim něco mohlo být. A vyšlo to. Na rozdíl od loňska, kdy jsme sklidili v podstatě to, co jsme nasázeli, letos je úroda na jedno z předních míst v soutěži O nejblbějšího sedláka, pokud by se u nás pořádala. "Výtěžnost" letos je z 1 do země 9 ven, největší váží 0,41 kg a každý si bude muset dát pozor na dotaz :"Kolik chceš brambor?", neb většinou jedna brambora představuje obvyklou porci :-) Takže konečně něco, v čem jsme byli letos dobří, aby se trošku "překrylo", co nevyšlo a do zimy už se nestihne :-( A to P.S. A jakmile oschne tráva, dnešek bude mít díky větrnému počasí pokračování na zahradě. Proč je tu zmínka o větru? Protože jsme dnes chtěli využít jasného až polojasného dne (zde se musí naše meteo mýlit, pršet má až ze soboty na neděli) a vypravit se na Sněžku, ale tam to má být s nárazy až k 75 km/hod., takže to necháme na jindy.
Takové by mohlo být suché konstatování na závěr včerejšího dne. A tentokrát to nejsou výsledky pracovní, jak to většinou člověk vnímá a ostatní kolem tak nějak plyne, aniž by to stálo stejného povšimnutí. Ale jelikož tomu tak bylo až na samý závěr pracovního týdne, nejprve malé ohlédnutí od jeho začátku. Ten byl opět ve jménu zážitků s dopravními prostředky, aby ten automobilový opět představoval pomalou jízdu po Jižní spojce v čase odpoledních návratů domů, ten druhý o posunu ve zvládání kola naší Ali, byť zde to bylo s několika menšími karamboly při snaze o rychlé zatočení. A abychom ještě zůstali u těch aut, tak naše "inspektorka" při obhlídce motoru Denčina Favoritu konstatovala, že s čistotou motoru to není úplně nejlepší :-) Poté asi už jen o jídle a neopomenu zmínit i něco k mé tělesné schránce. To oblíbené jídlo bylo opět v režii Ali od přípravy krbu, přes zapálení ohně až po konzumaci (v jejím případě Plzeň nahradila samozřejmě voda, ale přibyl ještě kečup :-), páteční cappuccino" bylo na uklidněnou" po trošku dramatickém průběhu čtvrtečního poledne i odpoledne, aby ty nervy dostaly zabrat až do pátečních odpoledních hodin díky výpadku napájení pro naše technologie a škodám, které to zatím z neznámých příčin způsobilo, aby obnovení standardu stálo značné úsilí i nervů mých kolegů a potažmo i mne. To druhé bylo po práci - thajská olejová masáž v originálním provedení, takže tělesná schránka dostala opravdu zabrat. Pak se ani nelze divit, že po návratu domů člověk hledal něco, z čehož by mohly být patrné a okamžitě (nebo skoro okamžitě) viditelné výsledky, a mohl k tomu zapojit veškerou masáží uvolněnou tělesnou energii. A opět nezklamala zahrada, takže jsme se podívali do země v místech, kam jsme na jaře nasázeli brambory s vidinou, že by z nich na podzim něco mohlo být. A vyšlo to. Na rozdíl od loňska, kdy jsme sklidili v podstatě to, co jsme nasázeli, letos je úroda na jedno z předních míst v soutěži O nejblbějšího sedláka, pokud by se u nás pořádala. "Výtěžnost" letos je z 1 do země 9 ven, největší váží 0,41 kg a každý si bude muset dát pozor na dotaz :"Kolik chceš brambor?", neb většinou jedna brambora představuje obvyklou porci :-) Takže konečně něco, v čem jsme byli letos dobří, aby se trošku "překrylo", co nevyšlo a do zimy už se nestihne :-( A to P.S. A jakmile oschne tráva, dnešek bude mít díky větrnému počasí pokračování na zahradě. Proč je tu zmínka o větru? Protože jsme dnes chtěli využít jasného až polojasného dne (zde se musí naše meteo mýlit, pršet má až ze soboty na neděli) a vypravit se na Sněžku, ale tam to má být s nárazy až k 75 km/hod., takže to necháme na jindy. 
Žádné komentáře:
Okomentovat