Ten letošní byl ale trošku jiný, stejně tak jako v poslední době vše nebo skoro vše kolem. Takže člověk sice může tvrdit, že stále jede v rychlíku, ale ne v tom, jehož nezajímavý název STEREOTYP cestující už odrazuje při pohledu na informační tabuli. Auto jsem si v servisu nakonec převzal v rozumném čase, byť husy na základě ranních pochybností o termínu dokončení servisní zakázky díky nějakému "přetlaku" v servisu putovaly domů raději dříve druhým autem, aby se co nejdříve dostaly do trouby. Na to jsme už doma ale potřeba nebyli, tak jsme se s Ali vypravili vyvětrat se do lesa ke studánce, aby pak před setměním už byl návrat jen nejkratším směrem, tj. přes okolní třešňové sady. Večerní domino a lego bylo už doprovázeno vůní pečené husy, takže už definitivně nebylo pochyb, co bude zítra. To patřičně průběžně registroval i Clif, aby se pak i on, samozřejmě po pečlivém přebrání, zapojil do ochutnávky. Sice toho bylo z jeho pohledu jen na pár olíznutí se a navíc to neměl kompletní, neb musel za vděk vzít vodou z misky, ale to mu evidentně nevadilo. My jsme si to ještě na rozdíl od něj doplnili pro naše domácí oslavy již tradičním moučníkem zvaným "blaho v hubě", což spolu s odpolední kávou/čajem udělalo tečku za víkendovým hodováním. Jinak Svatomartinské víno se letos z našeho skromného pohledu opravdu vyvedlo. Na tom červeném je znát, že letošní léto bylo plné slunečního svitu. A jelikož se před sklizní objevily i nějaké ty dešťové srážky, pak už stačil je um šikovných vinařů a výsledek nemá chybu. Však se po něm v místní vinotéce jen zaprášilo. P.S. Ten letošní skutečný podzim je opravdu "zpožděný", takže se není čemu divit, když se růže daly letos již potřetí do květu.
Ten letošní byl ale trošku jiný, stejně tak jako v poslední době vše nebo skoro vše kolem. Takže člověk sice může tvrdit, že stále jede v rychlíku, ale ne v tom, jehož nezajímavý název STEREOTYP cestující už odrazuje při pohledu na informační tabuli. Auto jsem si v servisu nakonec převzal v rozumném čase, byť husy na základě ranních pochybností o termínu dokončení servisní zakázky díky nějakému "přetlaku" v servisu putovaly domů raději dříve druhým autem, aby se co nejdříve dostaly do trouby. Na to jsme už doma ale potřeba nebyli, tak jsme se s Ali vypravili vyvětrat se do lesa ke studánce, aby pak před setměním už byl návrat jen nejkratším směrem, tj. přes okolní třešňové sady. Večerní domino a lego bylo už doprovázeno vůní pečené husy, takže už definitivně nebylo pochyb, co bude zítra. To patřičně průběžně registroval i Clif, aby se pak i on, samozřejmě po pečlivém přebrání, zapojil do ochutnávky. Sice toho bylo z jeho pohledu jen na pár olíznutí se a navíc to neměl kompletní, neb musel za vděk vzít vodou z misky, ale to mu evidentně nevadilo. My jsme si to ještě na rozdíl od něj doplnili pro naše domácí oslavy již tradičním moučníkem zvaným "blaho v hubě", což spolu s odpolední kávou/čajem udělalo tečku za víkendovým hodováním. Jinak Svatomartinské víno se letos z našeho skromného pohledu opravdu vyvedlo. Na tom červeném je znát, že letošní léto bylo plné slunečního svitu. A jelikož se před sklizní objevily i nějaké ty dešťové srážky, pak už stačil je um šikovných vinařů a výsledek nemá chybu. Však se po něm v místní vinotéce jen zaprášilo. P.S. Ten letošní skutečný podzim je opravdu "zpožděný", takže se není čemu divit, když se růže daly letos již potřetí do květu.
Žádné komentáře:
Okomentovat