středa 12. srpna 2020

Středeční Praha měla více cílů

První, soukromý, byl zkontrolovat a nakrmit kočku a pokusit se jí kápnout do levého oka kapky na vzniklý zánět. To první bylo bez problémů, v to druhé, že se mi podaří,  její "páníčci" sice moc nedoufali, ale jak se říká, co kdyby. Sami to obtížně zvládali ve dvou.  Já jsem to po dvou pokusech, kdy jsem se k vlastnímu kápnutí díky "souboji" s bojovnou kočkou ani nedostal, vzdal. Tak jsem o tom poslal zprávu s obrázkem a jelikož se oko už z pohledu zdálo zaléčené, počká si číča na další medicínu na pátek, až se páníčci vrátí z dovolené. Pracovní cíle směřovaly v podstatě k jedinému, k jednání o budoucích změnách a možnostech v rámci nich. Zde jsem to sice jako s kočkou stále nevzdal, ale výsledek to zatím stále nemá. Navíc už moc času nezbývá, takže lze předpokládat, že s tím (minimálně v hlavě) budu žít i příští týden, kdy mám druhou část letní dovolené. Ta není ohrožena, neb bude v tuzemsku. Ta červencová "řecká" byla zrušena, takže zprávy o jejím ohrožení jsou už "s křížkem po funuse". P.S. Ale něco se dnes i povedlo, a to oběd, tentokrát osvědčené závitky v Bep Viet na Michelské. A daří se i květeně na zahradě, po těch bohatých dešťových srážkách celá ožila.

Žádné komentáře: