sobota 21. ledna 2023

Sobota v lese (a v hospodě) :-)

Že je mladý les třeba občas prořezat a vyčistit, aby z něj něco bylo, o tom asi žádná. Že na to je určena doba, kdy je vegetační klid, o tom také není pochyb. A když se nějak moc neujala výzva na samotěžbu, byť dokonce zdarma, tak nezbylo než dát dohromady pár dobrovolníků, kterých se nakonec sešla více než dvacítka, nějaké to nářadí a nějakou část z toho celkového díla zvládnout takto. Na rozdíl od "soukromníka" vybaveného jen motorovou pilou, byla k dispozici i nějaká ta technika, aby na konci zůstala ta část lesa vyčištěná a uklizená. S termínem akce jsme se sice dostali do právě vracející se zimy, což sice připomínalo i celodenní drobné sněžení, ale jelikož akce začala netradičně dřívějším obědem v hospodě, tak se venkovní teplota už držela jen lehce nad nulou. To se sice trošku "podepisovalo" na rukavicích a oděvu, ale jelikož na to byla většina připravena, tak to promáčení bylo jen povrchové. Kdo měl smůlu, tak si hlavně ty rukavice občas "přisušil" u ohně nebo se prohřál celý - zevnitř :-), čehož využili samozřejmě i ostatní, když se uprostřed lesa podával grog. Další doplnění v lese vydané energie  už ale bylo až v hospodě, kde tentokrát čekal talíř gulášovky s chlebem. Dnešní bilance? Kromě dvou valníků dřevěné štěpky a jednoho valníku pořezaného dříví z ke kácení označených stromů, i dobrý pocit, že člověk zase něco udělal i pro tu svou "schránku", jak potvrdily i "chytré" hodinky údaji o počtu absolvovaných kroků a dokonce i počtu vystoupaných podlaží. Práce totiž probíhaly na tom největším svahu, který je tu v okolí, když mezi místem hlavní těžby dřeva a cestou, kde byla mechanizace, byl rozdíl skoro 15 výškových metrů :-) P.S. Dřevaři říkají, že kam nemůže technika, ještě může člověk s koněm. Já to po dnešku doplním, že kam nemůže člověk s koněm, stále ještě může člověk :-). 






Žádné komentáře: