Časem se to opotřebuje a pak to praskne, tak ...

Potom zavolejte a vyřešíme to. Věta, která asi obvykle nezazní v opravnách nějakých domácích spotřebičů, kde by to člověk i trošku čekal, aby zákazníka uklidnila resp. dokonce potěšila. Sice s tím není spojen nějaký časový úsek, po který by zákazník měl být klidný, ale potěšilo by to, že domácí spotřebič má před sebou "světlé zítřky. Stejné asociace, bohužel, člověka rozhodně nenapadají, když takové sdělení zazní ve zdravotnickém zařízení, byť jeho smysl je minimálně stejný. Tady je to také o tom hlavně uklidnit. O potěšení by se ale dalo pochybovat zejména po tom, co si člověk v rámci "opravy" užil. V čem je rozdíl a proč tomu tak je? Materialisté by řekli, že  proto, že domácí spotřebič nemá duši a paměť. Na rozdíl od člověka, kterému se nejprve vyjeví všechny ty prožitky, které v průběhu "opravy" zažil, teprve poté se rozlije pocit uspokojení z dokončené "nápravy" spojený s vírou, že ten časový úsek do toho, než se toto sdělení naplní, bude co nejdelší. To, co z toho všeho ale okamžitě plyne, je že další letošní návštěva Vysokého nad Jizerou už bude maximálně za účelem cesty do této části Krkonoš. To jsem mimochodem i na podzim slíbil po návštěvě nedaleké rozhledny Štěpánka. Jinak ta včerejší cesta byla "zajímavá" už jen tím, že jsme se na pár chvil ocitli ve skutečné zimě, tedy s docela slušnou sněhovou pokrývkou. Moc jsme si ale cestou těch výhledů neužili, neb ani včera nepolevila mlha. Té jsem si užil dost už ve středu odpoledne cestováním do Vysokého Mýta a poté i Pardubic. Zde to bylo navíc i o nějaké té koloně. Na rozdíl od počasí v nejvyšších místech u našich jižních sousedů, odkud přišel pozdrav a pár obrázků svědčících o tom, že tam je nejen pěkné počasí, ale i prima pohoda  nejen na svazích, ale i pod střechou. Takže díky. P.S. Jinak díky tomu, že včerejší návštěva Vysokého nad Jizerou byla v poledním čase, tak se tentokrát nepodařilo díky polední pauze navštívit za účelem popíjení zeleného čaje doplněného nějakou malou ňamkou místní cukrárnu na náměstí. A po "nastudování" nabídek poledního menu kousek vedle v restauraci U medvěda nedopadl tam ani oběd, když jsme pozdně polední zastávku posunuli až do restaurace Na špici ve Studenci. Dodám jen, že reference na Googlu nelhaly. A aby i auto z toho něco mělo, tak přes "rizika" brzkého zašpinění při nejbližší cestě do Vysokého Mýta, kde kolem spojky a na některých místech i na ní panuje čilý stavební ruch, jsme na konci cesty protáhli auto myčkou.