Na začátek jara metr sněhu, to překvapí

Ne, nepopletl jsem si kalendář. Tam opravdu začalo jaro stejně jako tady začal podzim. A tak když vám k tomu na několika místech najednou napadne až metr sněhu, to zaskočí i ty, co jsou na nějaké ty výkyvy počasí zvyklí. Nelze se tedy divit, že místní úřady vyhlásily v těchto oblastech výjimečný stav. Pro jistotu si ale si půjdu telefonicky ověřit, zda příval sněhu nezasypal naši tetu se strýcem žijících na Novém Zélandu - přesněji na Jižním ostrově tohoto tichomořského souostroví. A když se jejich místní spoje konečně rozhýbou, neb do kvalit "Kyslíku" - našeho poskytovatele telekomunikačních služeb - mají ještě hodně daleko, a že my tu nadáváme jak můžeme, snad v brzké době nebudou tyto řádky již pro ně nedostupné a mezi návštěvníky našeho blogu přibude i vlaječka z tohoto na druhé straně zeměkoule vzdáleného souostroví. P.S. Bylo to na Severním ostrově :-) tak dobrýýýý, i když na Jižním by to také asi nebylo nic zase tak neobvyklého. Pozn. A foto jsem si k tomu tentokrát vypůjčil - od Reuters :-)

Barack, Benedikt a kdo bude letos ten třetí ?

Bude to Hillary (Clintonová, ministryně zahraničí USA), nebo Joe (Biden - viceprezident USA) a Hillary? Jaký je mezitím rozdíl, když v obou případech bude obsah jednání stejný? Určitě to bude typ letadla, který dosedne na letišti Praha Ruzyně. Ve druhém případě by to totiž byl Air Force Two. A kdo by si myslel, že to bude jen nějaké uklidňování situace po změnách plánu na vybudování radaru a raketové obrany u nás a v Polsku, tak se mýlí. Určitě je hlavním důvodem podpora byznysu. Na pozadí návštěvy lze čekat nabídku na dodávku stíhaček za stávající Gripeny, kterým vyprší za 6 let pronájem, neboť do dvou let se to již musí začít zase řešit. Ale pokud povedou svou kampaň stávajícím způsobem, pochybuji o tom, že mají šanci na úspěch v tomto obchodním klání. Spíše bych to viděl na stejný výsledek, jako dosáhli ve volbě hostitele XXXI. letní olympiády, kdy Chicago (v místě volby podporované dokonce prezidentským párem manželů Obamových) utrpělo zdrcující porážku hned v prvním kole. Tak mě tak napadá, určitě se v brzké době bude řešit dodavatel dostavby Temelína. Neměl by z východu tedy ještě přiletět někdo z dua Dmitrij(Medveděv - prezident Ruska) a Vladimír (Putin- předseda vlády Ruska) v jejich speciálu? Ale to už by asi bylo na jednu malou zemičku ve středu Evropy, která jí to v prvním pololetí tak osladila, asi moc zájmu najednou. Stačí, když na nás resp. na našeho prezidenta směřují zraky celé EU z titulu podpisu Lisabonské smlouvy, která si musí klást otázku, jak je možné, že jeden z jejich členů nezvládající řízení sama sebe se dostal do pozice pomalu toho rozhodujícího článku pro další vývoj EU. A pro nás z toho zase platí, že nejdříve se dělá pořádek před vlastním prahem, aby nás aspoň nějak mohli respektovat naši sousedi a mohli jsme jim být těmi partnery.

Tady si na letošní oponu ještě počkáme

Sice v pracovním oděvu po půldenním opečovávání zahrady, ale se stejnou chutí ukončit další prima den nějakou ňamkou na grilu. To byl dnešní podvečer. Byť to tentokrát byly jen párky, oheň byl krmen jen na dobu, než jsme je stačili sníst, a vínko jsme si tentokrát nechali na doma, nic neubralo krátkému podvečernímu posezení v pergole na jeho kouzlu. A byť pro delší posezení bude třeba trošku více přiložit, neodradilo nás to v naplánování příštího. Tentokrát jsme za téma zvolili RYBY, nejlépe makrely. Pokud se povedou, jako tomu je na ilustrativním snímku, bude to další "třešnička na dortu" letošních dobrot. A podle počasí uvidíme, který z následujících víkendů, to bude. Volba nebude jednoduchá, neb na říjen je toho v plánu více. Od návštěvy Olomouce, přes podzimní výšlap na Sněžku (tentokrát asi z Pomezních bud) až po domácí práce při dokončení zazimování zahrady, na které nezbývá v týdnu čas. A taky nesmím zapomenout na řešení dodávky vody, kdy pokles spodní vody připravil nejen nás ale i většinu sousedů o možnost plně využívat vodu z vlastní studny. Paradoxem na tom je, že v nejbližších dnech obdržíme úřední obálku s informací, že můžeme užívat vodu z vlastní studny - výsledek akce před téměř 2 roky, kdy jsme k tomu podle změny zákona museli podat příslušnou žádost :-(

Slunečné odpoledne v podzimním to čase

Slunce sice stále ještě dokáže svými paprsky hřát, ale jakmile se schová za mrak či zapadne, žádné zvláštní teplo už není.A platí to nejen pro venek ale i pro vnitřek domu, kde už bylo nutno probudit z "letního spánku" plynový kotel, aby přihřál vodu a prohnal ji rozvody v domě, aby chlad zůstal za okny. Byť podzim teprve začíná, už to lepší nebude, byť pár slunečných dnů s teplotou nad 18 st. C bychom se v říjnu mohli nadát. Co mají ale říkat ti, co bydlí pod horami nebo přímo na horách.Tam se už objevily první mrazíky a pokud to tak půjde dále a ve třetí dekádě vyjdou i předpovídané srážky, není nereálné, že už budou místa, kde se bude možno ještě před skutečnou zimou už zase sklouznout na běžkách. A jelikož mrazíky, byť ojediněle se mohou objevit v přízemní vrstvě i v našich končinách, bude třeba v nejbližších dnech dokončit zazimování "našeho zahradního království". Po zazimování květin, které nesnesou ani teploty jen kolem nuly budou následovat venkovní bonsaje. Některé z nich to už dávají svým způsobem najevo, zejména ty listnaté z "českých luhů a hájů". A tak nebude dlouho trvat a změní své stanoviště,aby do třetiny své výšky i s miskou zmizely cca na dobu o něco delší než pět měsíců pod vrstvou hlíny hned u zdi domu na jeho jižní straně.

Hned, jen co dooberrrru tu kostičku ...

"Jen si posluž. Pán král počká, až si doobereš kostičku." "Qui." "A dej mi taky kousek!" "Qui!" "A libovej!" "Qui!" "A dej to vytroubit!" "Qui!" Ano, přesně tak to je v pohádce Šíleně smutná princezna. A přesně tak tomu bylo i v páteční večer, kdy se do světa vytroubily a hned poté i oslavily abrahámoviny dalšího z okruhu mých spolužáků, se kterými se stále vídáme. V hradeckém Cyklobaru to byl večer plný dobrot, dobré nálady i vzpomínek na různé životní příhody a zážitky. A musím konstatovat,že některé byly obzvláště povedené. Na samotný závěr jsem si navíc prakticky potvrdil, že když někde něco končí, zrovna v tom okamžiku i něco nového začíná. To, když byli přítomní dotázáni, kdo si přeje odnést nějakou tu kostičku pro svého hafíka. Usoudil jsem, že šanci nemají jen ti "sví" hafíci, a tak kostička z konce jedné hostiny se stala tím, nad čím začal hodovat někdo další. Ale o tom, že by byla ochota se rozdělit s někým dalším, už nebyla řeč. Pozn. A netrvalo dlouho a i kdyby byla nakonec dobrá vůle, nebylo nabízet už co - viz dodatečně doplněné fotografie z tohoto hodování :-)