V titulku známý dialog Marfuši a dědy Mrazíka ze stejnojmenného filmu. Vzpomínáte ? Mrazík: „Je ti teplo, děvče?“ Marfuša: „Co chceš? Zbláznil ses, dědku? Ruce i nohy mě mrznou!“ Mrazík: „Tak co tady hledáš?“ Pro pořádek třeba ještě připomenout i odpověď její sestry Nastěnky při setkání s Mrazíkem o nějakou tu chvilku
dříve: „Teplo, Mrazíčku. Teplo, dědečku.“ A proč
zrovna tu? Asi takovou odpověď by bylo možno čekat od" tiskové mluvčí "všech krojovaných děvčat účastnících se dnešního průvodu v rámci letošního kácení máje, statečně snášejících chlad a občasný vítr, který o sobě dal zejména vědět, když odpolední občasné sluníčko definitivně zalezlo za obzor. A byť na celé trase průvodu byla k dispozici pro mlsné jazýčky spousta dobrot i něco pro zahřátí, v závěru se ve chvílích volnější zábavy
objevila i nějaká ta prošívaná bunda, což u diváků zdaleka nebyl oděv z kategorie v tuto dobu neobvyklých. Na průvod letos začínající v Libčanech a ve
Hvozdnicích očekávaný v podvečer byla zvědavá určitě dobrá třetina naší vesnice a hostů zde bylo také dost. Soudím jen z toho, že jen za vraty prý jich byly včetně kapely dvě kopy (tj. 2x60 :-) a před domem bych si dovolil taky necelou kopu odhadnout, "Tak ať nežeru", tak něco před 150 účastníků a diváků
bych viděl jako reálný odhad. Na svou "poslední štaci" v letošním ročníku průvod dorazil s drobným zpožděním, kterým by však směle mohl konkurovat vlakům Českých drah, když se trošku více ochladí. Na všech už byla patrná únava, trošku se podepsala
i zima, ale dát to na sobě znát? To přece nejde. A po vyvedení posledních dvou krojovaných krásek (mj. co říkáte, že jim to v krojích opravdu slušelo ?), nezbytných tanečcích a posledním občerstvení, kdy občas
k duhu již přišlo i něco nealko (podávala se i minerální voda Rájec, ročník 2010 - a to je výborný ročník, jak jsme si se sommeliérem Honzou potvrdili u pohárku něčeho ostřejšího :-) se průvod v čele s družbou rozloučil s místem své poslední zastávky a vyrazil zpět k májce. Družba se rozhodl, že těch zbylých pár desítek metrů od nás k májce již dojde bos, tak u nás zanechal své boty i ponožkami.
Ale to by nesměl mít kolem sebe "servis", který zjistil, že by se ještě mohly hodit a vzal je s sebou
. U májky obvyklé dva tanečky pro diváky, uchopit "břichatku" a byť letos pila byla ještě ostřejší, těch tahů na to, aby šla máj k zemi, bylo potřeba trošku více. Jeden z muzikantů už začal přemýšlet, že by se šel zahřát a někoho vystřídal, ale když mu dali do ruky groček a kluci ještě párkrát potáhli, šla už letošní máj k zemi. Finito, tedy konec? Zdaleka ne. Přichází na řadu májové losování. Kdo
bude letos tím šťastlivcem a mládenci mu donesou skácenou májku, ze které děvčata mezitím sundala zelený věnec? Doplním, že donáška je jen po území naší obce, ostatní výherci najdou svou výhru buď u cedule
"Konec obce" nebo na jiném dohodnutém místě v rámci ní. A jelikož si výhru zopakoval loňský vítěz ze sousední obce, mládenci si oddechli, poponesli májku pár desítek metrů a nyní už je na výherci, aby se o výhru postaral. Děvčata mezitím přenesla
zelený věnec na sál, za nimi dorazili i ostatní účastníci a diváci a úvodním tancem zahájil poslední bod programu - letošní májová zábava. Sborové volání : „Čí jsou máje?“ „ Naše!“ zaznělo i tam a formálně udělalo tečku za letošním ročníkem. Proč formálně? To proto, že vzpomínkami na tuto opět velmi vydařenou akci budou její účastníci
žít hezkých pár týdnů a na řadě následujících akcí se ní budou (minimálně při prohlížení bohaté dokumentace,
ze které jistě bude možno čerpat pro vytvoření DVD ) vracet a určitě i diskutovat o "příště", neb nejen někteří s těch letošních letošní ale i místní dorost se již připravují. Ti (ty) mladší si ale ještě musí počkat, až i na ně přijde řada. Že to ale místní malé slečny zvládly letos nanečisto opravdu mistrovsky, svědčí i fakt, že nejenže byly pořád v čele letošního průvodu, ale ani v čase jeho zastávky si neodpočinuly, neb čerpat zkušenosti se musí, prozkoumat vše také a družbu přece nelze nechat samotného :-)
Ano, opět k nám do pergoly na komínové těleso zahradního krbu dorazil páreček kosů černých. Kdoví, zdali to jsou ti, co tu vyvedli svá mláďata či dokonce někdo z nich, který si vzpomněl na místo svého narození, přivedl(a) si svou družku(ha) a vystavěli si své hnízdo pod ochranou 
trubače pnoucího se po pergole? A že mají své role rozděleny, netřeba zvláště popisovat. Někdy máme podle toho pískotu dokonce i pocit, že jim ta pergola asi patří :-). Určitě jim od nás ani našich návštěv nehrozí nějaké nebezpečí. Jen aby sem ale nezavítal "mlsnej Garfield", kocour ze sousedství, před kterým se musí mít menší tvorové na pozoru (a to jak ve vodě, tak na zemi i ve vzduchu). Ale ten už si dává pozor, aby se naší zahradě vyhnul, když ho tu v poslední době párkrát překvapil "hafik" doprovázející naši návštěvu :-)
