neděle 5. února 2012

Základ budoucího oteplení ?

Nebo jen krátká chvilka, kdy se teplota na území sousedícím se Slovenskem na pár okamžiků přiblíží k nule? Numerický model sice už druhý den tvrdí v podstatě to samé, ale i kdyby, nás to nějak vzrušovat nemusí, neb i do dalších dnů u nás bude platit, že "modrá je dobrá". Čím bude tmavší, tím se bude nějaké to oteplení vzdalovat. A k tomu asi bude i trochu foukat a něco málo by u nás mohlo spadnout. Pozn. více lze zjistit na http://www.medard-online.cz/ , odkud pocházejí tyto zajímavé obrázky.

Ani s energetickou tyčinkou se nechce ven


čtvrtek 2. února 2012

V zimě obvykle mrzne, ale ...

letos si musím přiznat, že ty mrazy nějak nemusím. Na horách minulý týden mi to ještě tak nepřipadlo, byť ranní výstup z auta pod Hromovkou byla docela facka. Když k tomu svítilo sluníčko, nejen, že se to dalo vydržet, ale člověk si ten mráz i docela užíval. Avšak když člověk nic nedělá, vlastně v podstatě jen dělá, tak se ani ráno ani v pozdním odpoledni, byť na chvilku, do mrazu moc nechce. Ty poslední tři dny obzvlášť a že konce aspoň těch silných zatím nevidno, byť prý by měly už příští týden začít polevovat, neb nějaký meteorolog již slyšel švitořit drobné ptactvo. Možná, že to ale bylo spíš právě tím mrazem, jak konstatoval někdo jiný :-)

středa 1. února 2012

Sorry, kááámo!

Dnešní ranní jízda do kanceláře za "dvanáctky pod nulou" se nejevila jako problém. Auto vytažené z garáže, všechny silnice vymrzlé a suché, takže po několika minutách jsem už byl na kraji města. Odtud to do centra už tak neubývalo, ale srovnávat jej s obvyklým provozem na pražské Jižní spojce? To rozhodně ne, neb proti tomu to stále byla pohoda a tak jsem se už při pohledu na první semafory v dáli pomalu viděl na parkovišti před firmou. Auta předem mnou díky tomu, že na světlech v dáli naskočila červená a domácí vědí, jak dlouho tam drží, začala zpomalovat, aby  řidiči nemuseli zbytečně brzdit. Najednou mi však zmizelo pravé zadní světlo auta přede mnou a místo nich se ve třetině jízdního pruhu potácel, jak jsem zjistil později, chodec v černém (doslova a do písmene, neb jen obličej z toho všeho černého vykukoval) . V těch pár metrech, co jsem měl k dispozici, se mi ale podařilo strhnout auto do druhého pruhu a zastavit před autem, které tam také dojíždělo na semafory. Štěstí, že tam bylo volno a nic vedle ani za mnou nejelo, neb byť už jsme jeli jen necelých "třicet", bez nějakého toho pomačkaného plechu by se to určitě neobešlo. Nebylo by se čemu divit, neb o tom, že bych v tom fofru se stihl podívat do zrcátek, nemůže být ani řeč. Když jsem zastavil, stáhl okénko a chystal se si "vylít zlost", otočil se na mne, zvedl ruku, pokynul mi, zvolal "Sorry, kááámo" a odkráčel zpět na chodník. Fakt dobrý začátek dne, tak na pořádného panáka! Samozřejmě jen obrazně :-)