Prosluněná neděle hrála všemi barvami

Neděle byla až na dvě věci jako sobota "přes kopírák". Tou první bylo to, že sice ranní návštěva lesa a přilehlých cest proběhla stejně jako v sobotu, i tentokrát to bylo stejně dlouhé, pomalejší. Tedy se hned po ránu projevila určitá lenost. Že "vydržela" po zbytek dne, to je ta druhá věc. A tak jsme oběd svěřili do rukou mistrům kuchařského a cukrářského řemesla v hradeckém "Akvárku" a cappuccino nám k tomu přidal místní barista. Na odpoledne už jen zbylo "posedět" pod slunečníkem u pergoly (jak vidno, tak někomu ten polední zákusek nestačil:), posbírat jahody (tentokrát už jich bylo už do normální misky) a kochat se u mojita a pak i u osvěžujícího frappé zahradou zalitou odpoledním sluncem. P.S. Když se tak ohlédnu, tak jsme se i v neděli "nezastavili" :-) Teď už ale třeba s lenošením skončit a podívat se, co na mne čeká zítra, aby v pondělí to víkendové lenošení odborně nazývané jako relax nenahradil nějaký zbytečný stres nebo dokonce šok :-)

Desítka pod hodinu už o něčem vypovídá

Minimálně o tom, že ta kondička už je zase v normálu. Ale bylo třeba si počkat na počasí, což v sobotu ráno klaplo. Nakonec nebylo to jen o ránu ale o celém dni prožitém na zahradě, která už pomalu nabíhá do své letní podoby. Stejně tak se rozběhly práce i na nových stavebních pozemcích, takže první, co je na řadě, jsou inženýrské sítě a přístupové cesty. A aby se nové mohly vybudovat, tak se některé stávající musí omezit nebo na chvíli zavřít. Pro ty, co si myslí, že projedou omezenou rychlostí, vzkaz. Neprojedete :-) Jinak s Prahou se tentokrát nepojí žádný zážitek, který by zasluhoval nějakou zmínku. Tedy ani gurmánský, přestože každé ráno, když přijíždím na křižovatku sjezdu z ul. 5. května s Vyskočilovou ul., tak mne na něj na Brumlovku a restaurace kolem láká. Tak třeba příště. P.S. Ten makový cheesecake byl skvělý, ale za ním bylo třeba zajít na venkovní zahrádku do hradecké kavárny Cona Coffee. A ten malinový, co doplnil další letošní domácí frappé, které je u nás takovým barometrem krásného a hlavně teplého počasí? Ten už je z naší místní cukrárny.

Včera 8 vteřin přes, dnes jich bylo 17

Rozdíl v tom ale byl. Celá stovka metrů plus. Ale po pořádku. Nedělní ráno bylo málem jako kopie toho sobotního. Jasná obloha a poměrně ostré sluneční paprsky hned od rána ukazovaly na to, že to dnešní počasí už bude moci konkurovat horkým letním dnům. Takže ráno žádné dlouhé rozmýšlení, ranní les čeká. Byť to dnes bylo díky zájmu "podívat" se kousek dál, téměř z poloviny po silnici.  A na začátku bylo již zméněné "opáčko" ze včerejška. A výsledek? Tentokrát na úvod dne hned maximální spokojenost. A pak ta desítka km přidaná k tomu to už jen doplnila. P.S. Dnešek už byl trošku od všeho něco a občas nic pořádně (mluvím za sebe), pokud za ostatní, tak po zimě prokoukly bonsaje, plevel našel své místo v kontejneru na zelený odpad a dostalo se i na vnitřek domu. Prostě trošku jsme to tu posunuli směrem k létu, abychom si ta letní odpoledne zde mohli "jen užívat" :-). A to i přesto, že těch letošních letních víkendů strávených zde zatím podle aktuálního kalendáře asi tolik nebude. Proto netřeba "s vylepšením" odpolední siesty čekat na léto :-)

Přebytečných 8 vteřin jednoho sobotního rána

Nebýt jich, s ranním Cooperovým testem na počátku nového měsíce by panovala maximální spokojenost. A jelikož nemusí být všechno na maximu, spokojenost byla nejen s těmi necelými 2,5 km na začátek, ale i s těmi pěti zbylými v lese mezi Libčany a Těchlovicemi. To stran toho ranního vyvětrání se. Stejné platilo  nakonec i pro celý první červnový den, v jehož závěru jsme vyměnili různé ostré zahradní pomůcky používané v sobotu k zušlechtění zahrady za něco menšího, ale neméně ostrého. Takže to "odnesly" nejenom tuje kolem plotu a buksusy v zahradě, ale k večeru i nějaká ta ředkvička, klobáska a kousek toho "pšenično žitného oválu". P.S. Odborník na zdravou výživu by dodal, že bylo co ze včerejška kompenzovat :-)

Rozloučení se sezónou amerického fotbalu

Vlastně nejen to, neb se sezónou končí i jedno funkcionaření či do zlomení si klíční kosti ještě několik záskoků do hry v případě, že si to situace vyžádala. Zápas sice nedopadl podle přání, ale i tak stálo za to jej vidět. A abych si zkrátil přestávku, dal jsem si to dnes v tom čase na Velké náměstí a zpět. A byť sednout si do nějaké z venkovních zahrádek bylo dnes velkým lákadlem, zejména když tomu i počasí přálo, ale odolal jsem. Zejména když jsem si připomenul, že ještě lepší posezení začne za pár hodin doma v pergole. P.S. V rámci obvyklé výměny vzduchu v domě průvanem i dnes Clif nezaváhal a zalehl před vchodové dveře, aby jej všichni museli překračovat. Ale dlouho mu to nevydrželo, neb byl po prvním pokusu jej překročit, odeslán do patřičných míst :-)