Letošní "zmrzlí" si to nějak popletli.

A asi nejen oni. Místo, aby z obvyklých jarních teplot bylo ubráno někam až pod 0°C, tak asi minimálně o tolik nad ně bylo přidáno. Vydrželo to +/- nějaký ten °C  i po víkendové dny, a ani pro zítřek se prý nemá čekat nějaká změna. A tak víkend byl asi hlavně o tom, aby při tom letošním vláhovém deficitu zahrada zvládla i tato vedra, a my jsme si tam vytvořili podmínky, abychom tam mohli v případě pěkného počasí "vegetovat" v podstatě od rána do večera. Odpolední frappé se tam už přestěhovalo, krb  vystřídal pojízdný zahradní gril, který tu byl minulý víkend  jen "na návštěvě",  a první snídaně před pergolou dopadla také dle očekávání. Jen ten ranní tisk tentokrát chyběl, neb v sobotu to doručovatel v obvyklém čase nějak "nestíhal". Ale zas tak moc se asi nestalo, neb už z většiny sobotních titulků by mohlo být pár nervově labilních čtenářů "na prášky". S příštím týdnem by už ty "normální" zážitky snad měly být v převaze, byť to do konce května ještě bude stále jen "o fous", a po dolní zahradě by už konečně měla přijít na pořad dne ta horní. Zahradní jezírko na to čeká už více než tři roky a pomalu stejnou dobu čeká na "vylepšení" i její květinová část, aby "volně průchozí", myšleno stran Clifa, zůstala jen část kolem plotu a po kamení kolem jezírka. Bude se muset spokojit s tím, že si svou jámu resp. jich několik bude moci vyhrabávat jen v koutě u plotu. Teď sice v tom vedru na to nemá náladu, ale když ji občas na to dostane, tak to stojí za to. P.S. Užitková část zahrady už své oplocení má :-)

Bonsaicentrum aneb kdy že jsme tu byli naposledy ?

Viděl bych to minimálně na tři roky, a navíc to byla návštěva doslova "na otočku", když se mi při sekání trávníku povedlo kabelem shodit jednu bonsaj ze zídky. Štěstí při mně tentokrát nestálo, takže miska skončila na tři kusy a tedy nezbylo než se tam vypravit pro novou. Dnes to sice bylo podobné, když jedna miska nevydržela jarní údržbu, ale tentokrát nezůstalo jen u toho. Jedné bonsaji už totiž byla miska malá a jelikož už tak byla největší z těch, co tu máme, vypravili jsme se tam tentokrát tedy minimálně pro dvě. S tím rozdílem, že jsme si našli chvilku, abychom si to tam opět prohlédli. A rozhodně jsme nelitovali. Už samotná prodejní expozice je krásná, natož některé "větší" bonsaje venku,  které jsou dokonalými zmenšeninami reálných stromů. Byť jsme nakonec "opět" zůstali jen u nákupu těch dvou misek, návštěva zde byla prima zážitkem. Ještě něco jsme si vlastně  "odnesli" - inspiraci pro další pěstování našich bonsají. P.S. A abychom ten zážitek "stylově zakončili", zejména když počasí přálo, první letošní frappé bylo už v kulisách domácí zeleně.

Ale o tom to tady není a ani nebude .....

Byť se mi počet těch tzv. "zážitků" v uplynulých dnech nějak nakumuloval a navíc zůstává ještě pár nevyčerpaných "voucherů" na ještě několik takových či jim podobných. Zmiňovat se zde o nich není ale něčím, co by si člověk přál ani představoval, že by tomu tak chtěl. A tak přestože jsem jich docela plný, že pomalu vytěsňují vše ostatní, uplynulých několik dnů mělo i několik světlých momentů. Za zmínku by stálo třeba to, že  tentokrát nezůstalo jen u čtvrtečního oběda "na plechu", byť tentokrát pozdnějšího,  že jedno milé posezení kousek od hradeckých věží vylepšilo náladu a že teplé počasí už snad probudilo i ty poslední jarní opozdilce na zahradě váhající se předvést v plné parádě. A aby se aspoň trošku probudily cestovatelské plány, připomenulo pár kroků kolem Paříže :-)  P.S. Mimochodem ne každý voucher musí být dárkem. A novinový titulek je většinou jen tím, co v lepším případě má jen upoutat na většinou už za nic nestojící obsah, v tom horším zneklidnit až vyděsit. A že pozitivní zprávy zrovna "nefrčí", o tom žádná.

Máme tu květen a s ním spojený "proud" domácích oslav

A hned druhou květnovou neděli jedna z těch významnějších. Štěpánčiny druhé narozeniny, takže hned první květnový víkend tu bylo veselo. Jak jinak, zejména když počasí přálo, dobrot tu bylo také nepočítaně a kamarádů se tu také sešlo dost. Až občas nebylo kolem pergoly "k hnutí" :-) To hlavně díky Clifovi, který se chtěl s každým družit, až se tak unavil, že v podvečer vzal za vděk svým oblíbeným místem v domě na večerní "meditaci" před odchodem do svého kotce. Tam se ale odebral, až poté, co se účastníci dnešní oslavy rozešli. Ve stejném čase jej následovali i domácí, neb zítra je pro většinu pracovní den. To bylo asi jediné "minus" této nedělní oslavy, ale sobotu tentokrát "obsadil" tradiční Lesní závod. Mimochodem si jej dnešní oslavenkyně také řádně užila. Těch cca 5 km byl docela zápřah, ale dnes už to na ní nebylo vůbec znát. P.S. A přestože naše malá oslavenkyně zatím neocení květinové dary, i těch tu bylo dnes spousta. Vždyť byl Den matek. Takže těch oslavenkyň tu dnes nakonec bylo více. 

Tak to dopadá, když se čtou jen titulky ...

Ano, Tobě nahoře to patří. Že to bylo pozitivní, to jsem si přál a o tom žádná.  Vždyť jsem na to získal i potvrzení z "nezávislého" zdroje. Ale co tomu opravdu chybělo, bylo právě to, že z toho měl být dobrý pocit! A dopadlo to právě naopak. Pocit z toho byl tedy opačný, byť musím uznat, že mohl být i ještě horší. Ale tomu jsem byl naštěstí ušetřen, takže zas tak silný a hluboký zážitek to nebyl, byť tentokrát nebyl jen chvilkový. Marně si vzpomínám, co a kdy mne dostalo do postele na celých 5 dnů a pak ještě po dva další dny "do klidu". Délkou by totiž směle mohl soupeřit s obvyklou délkou letní dovolené. Ale jestli na dovolené, v tomto případě míněn pobyt u moře, hledám "rovnováhu" mezi časem stráveným na pláži a časem stráveným na výletech, zde to logicky o žádném výletu v podstatě nebylo a ani nemohlo být, pokud nebudu uvažovat těch pár kroků přes chodbu a pro nějaké to jídlo, na které jsem ale chuť neztratil :-) A aby to porovnání s dovolenou bylo úplné, tak ten týden nebyl ani o nějakých zajímavých panoramatech. To jedno, byť občas obohacené o nějaký ten stavební ruch, navíc přes záclonu, to celé už nevylepšilo.  Co se ale "povedlo", bylo to, že ten uplynulý více než týden vrátil ten ten letošní už trošku nastartovaný elán zpět do času končící zimy. Naštěstí však není člověk zas tak nepostradatelný, aby si s tímto "výpadkem" okolí neporadilo :-) A i to dnešní Clifovo "vítání" mělo u domovních dveří daleko tomu, když se vracíme z dovolené. A tak je před nadcházejícími dny nová výzva - nejen vše vrátit na koleje ale hlavně se vrátit do zážitkového kalendáře, kde to "bliká" už za několik dnů. Bohužel, ne všechny budou pozitivní, a taky to nebude nějak rychle. Ale zůstává, že ty, co nebudou pozitivní, tak budou aspoň silné - ty příští úterý určitě. Ale zpět k těm, co mají perspektivu pozitivními být. Na ten úplně první, tedy nedělní,  je už to, co jsem si vzal na starost, naštěstí zajištěno těmi, co sice věřili v mou brzkou "použitelnost", ale znáte to, jistota je jistota. A pokud by mi to prý chybělo, tak je spousta jiných věcí, kde se člověk může realizovat. Jednou, navíc  neplánovanou, byl včerejší výpadek plynového kotle. Po ověření toho všeho, co laik může ověřit, to tentokrát ale nevypadá na jeho téměř obvyklé chování na začátku a konci topné sezóny, kdy jej stačilo restartovat. Tak do kalendáře hned přibyl jeden termín - návštěva servisního technika. Toho tu zítra odpoledne čeká nejen odhalení signalizované chyby, ale i pravidelná údržba po topné sezóně, neb letos by to už naštěstí na nějaké větší topení snad nemuselo vypadat. Dnešek tomu aspoň podle teploměru dává za pravdu. P.S. Jabloně si pro kvetení vybraly ideální čas, tak třeba se na nich letos zase něčeho dočkáme :-)