Zelené bylo dnes opravdu dost

Zelený čtvrtek pomyslně odstartoval ty letošní Velikonoce. Ten pro většinu z nás poslední pracovní den před nimi jsem si po většinu dne tentokrát užil v Pardubicích. A na docela dost místech, přičemž většina z nich byla s cílem něco nakoupit, vyzvednout nebo zařídit. Když se to všechno podařilo vměstnat do dopoledne, pak už to bylo jen o tom si ten Zelený čtvrtek užít. Nejprve v kuchyni při přípravě hráškového pyré a velikonoční nádivky s uzeným, poté na odpolední procházce po Višňovce, abychom den zakončili u čaje a velikonočního mazance u křížovek a domina. Takže další den na pomyslné stupně vítězů v tom "závodě" trvajícím už pomalu půl roku. Pak už jen tradiční cesta pěšky na nádraží, aby po necelých dvaceti minutách s Arrivou se člověk objevil v sousedním krajském městě a odtud po chvilce čekání na bus byl večer zase doma. Jinak i dnes dopadlo těch pár kroků kolem Zelené brány, neb velikonočnímu mazanci ze Sázavy nešlo odolat ani tady, když téměř jeden včera během odpoledne téměř "zmizel" doma :-) Tam už to je velikonočně nazdobeno, venkovní dekoraci "stráží" Clif, pro kterého jsou však velikonoční pranostiky cizí, tak uvidíme zítra, kdy se nemá dělat nic s hlínou, zda on někde něco zase nevyhrabe :-)  P.S. A když jsme u toho Zeleného čtvrtka, tak to prý nakonec vzniklo nějakým "přepisem", neb v němčině to prý původně byl "Greindonnerstag", což znamená "lkavý, plačtivý čtvrtek", ze kterého se ten "Gründonnerstag" prý pravděpodobně stal. Ale ať to bylo, jak to bylo, my jsme si z něj vzali jen tu zelenou a také takový byl i ten dnešní den.

Mrazivé ráno tentokrát na kolejích

Mráz dnešního rána v těch dvou metrech nad zemí sice neklesl moc pod nulu, ale naše "utopená" zahrada tom přízemnímu stačila, aby se nejen na trávníku objevila jinovatka. Jak dopadne druhá "zkouška" pro rozkvetlou meruňku jsem se sice včera už pokusil předpovědět, ale po bližším prozkoumání pár květů by přece jen něco z nich mohlo odolat. Zejména když jsme je tak pečlivě v noci mlžili vodou. Kdo dnes ráno ten mráz jednoznačně zvládl, je železnice, neb na nádraží na odjezdové tabuli vlaků ani minuta zpoždění. A jak to tak vypadá, tak i s Arrivou za pár minut dorazíme do Pardubic na nástupiště 1a / kolej 14 dle jízdního řádu. Ráno tam sice budou ty mé pochůzky zřejmě ještě se zimními doplňky, ale věřím, že ta odpolední vycházka, kterou bychom chtěli "prolomit" další omezení, bude už za jarního počasí.

Lovci bobrů a dvacítka hodin kolem

Aneb taková oddechovka v divadle Studio Dva o návštěvnících malého bufetu na břehu Berounky v režii jejího autora Patrika Hartla. Už z toho vyplývá, o jaký typ humoru v ní jde a že to není o nějakém větším přemýšlení. A takový byl i dojem po jejím skončení, účel splněn, pobavila hlavně hláškami jednotlivých postav, které vlastně svým výkonem na jevišti vytvořily kolem hlavní linky, tj. jakési "bobří invaze" v okolí bufetu obsah této komedie. Což na konci představení odměnilo publikum dlouhým potleskem.  A ta dvacítka hodin "mimo dům" kolem, když jsme našemu autu dali volno? Cesta do do Prahy až na Černý Most byla formou "spolujízdy" s pokračováním metrem. Ale jen do stanice Náměstí Republiky, jelikož do začátku představení bylo ještě dost času a Kolkovna kousek za rohem na doplnění energie byla již od poslední návštěvy za kulturou "ověřena". V případě, že by toho času bylo méně, tak "scénář" počítal s dopravou až na Muzeum a tam někde něco rychle sníst, aby se neprošvihl začátek představení. Takto "ňamka a klídek" v Kozlovně a pak v pohodě "po svých skrz Václavské velikonoční trhy do divadla nacházejícího se v pasáži Fénix kousek "od koně". Po skončení představení to bylo "jednodušší", pár kroků na metro, tím na Strašnickou a pak za chvíli jedoucím busem do Záběhlic do našeho pražského azylu na noc, aby cesta domů následovala dnes dopoledne. Tentokrát jsme si poprvé vyzkoušeli další formu Pražské integrované dopravy - železnici ze Zahradního Města na "hlavák", odkud už to bylo klasicky rychlíkem do Hradce a poté busem domů. Jelikož to bylo v čase poledním, tak před tím busem byly ještě dvoje jezdící schody tam, oběd v naší oblíbené restauraci a pak dvoje schody zase zpět. Oběd měl být rychlý, ale nějak se to dnes nepovedlo, neb obsluha zapomněla naši objednávku propsat do kuchyně a když i jí se zdálo, že nějak dlouho (3/4 hodiny) to jídlo zatím nemáme, začala to řešit. A od začátku, takže rovnou novou objednávkou! Pak už to bylo ráz na ráz a během necelých 10 minut bylo jídlo na stole. A opět "ňamka". A když k tomu "přiběhla" sleva z celkové útraty za naše čekání, tak jsme si nakonec tu pauzu do odjezdu busu vlastně celou docela užili v teple :-) To, že to byl celkově další prima zážitek, nezměnilo ani po našem návratu zjištění, že  rozkvetlá meruňka už zřejmě tu druhou mrazivou noc i přes věnovanou péči nezvládla. Teď jsou "na řadě" Velikonoce a zítra by to mělo být hodně zelené, byť se to asi povede jen u jídla, když to počasí ani zítra prý moc přát nebude, aby si té zelené člověk užil venku. Vlastně i to půjde, když budu mít cestu kolem Zelené brány :-)  P.S. A že tentokrát naše kroky v Praze nevedly ani na chvilku k Vltavě? Prostě včera by se to do programu rozhodně nevešlo a dnešní dopoledne bylo jen a jen o co nejrychlejší cestě domů. Ale netřeba "smutnit", za dva týdny to zase bude hlavně kolem Vltavy a zase "Václavák" to bude mít "bez" :-) Tak snad k tomu vyjde i počasí, aby ten další zážitek doprovodilo i pár obrázků z procházky po její náplavce. 

Neděle výměnou za úterý a čekání na ranní mrazy

K té první části nadpisu asi stačí jen pár přiložených fotografií, aby "dokumentovaly" den v sousedním krajském městě, když pro cestování obvyklý vlak tentokrát nahradilo auto. Pochopitelně co do celkové doby cesty jednoznačně rychlejší i přes těch pár minut čekání na semaforu v Opatovicích nad Labem. Ale při souběžné jízdě s vlakem v úseku mezi Stéblovou a Semtínem měl vlak navrch. Jestli sobota s počasím stála "za pendrek", neděle nebyla jiná a stejně jako na včerejší brigádě i včera občas pršelo. Navíc foukal slušný vítr, takže s tím mým "deštníčkem" jsem se cestou z nákupu potravin mohl akorát vyfotit. Dnes už to bylo sice bez toho deště, navíc i s trochou toho sluníčka, ale ten ledový vítr to tentokrát trumfnul. A podle toho v poledne vypadaly i ruce, když v rukavicích mi to stříhání stromů moc nejde,  když se mi povedlo dořešit jejich jarní sestřih. Myšleno těch posledních tří stromů. Smutný pohled je ale na plně rozkvetlou meruňku, která se opět "netrefila" do správného času, kdy by své květy v pohodě již uchránila. Teď stojí před dalšími třemi mrazivými rány a byť se budeme snažit to tomu nočnímu mrazu co nejvíce znepříjemnit, prognóza moc dobrá není. Zejména pokud se nezklidní vítr.  Přivítá to nejen meruňka, ale hlavně my, neb byť těch zítřejších kroků bude po "Václaváku" jen necelá tisícovka, nechce se mi brát proto s sebou i zimní doplňky. Bunda bude úplně stačit :-) P.S. Ta obří hromada větví na obrázku ale nepochází z naší zahrady :-) To je výsledek sobotní údržby vegetace v obci, který bude základem pro letošní "čarodky". A ani u nádraží nezahálejí při rekonstrukci objektu bývalé sýpky. První v pořadí jsou dvě věžičky.

Že by se to "za deště" už stalo tradicí ?

Po včerejším dopoledni "kolem kol" a odpoledním lijáku s drobnými kroupami ani dnes ráno déšť, byť už jen drobný, neustal, což pro na dnešek svolanou jarní brigádu "na obecním"  ale rozhodně nebylo to, co bychom si na dnešek přáli. Ale jelikož už by to bylo potřetí za sebou, tedy nějaká "praxe" s nepříznivým počasím už byla. A tak se pod střechou pergoly dvacítce účastníků jen poupravily instrukce, aby to dnes bylo jen o takové práci, u které se člověk prý zahřeje :-) Což hlavně znamenalo, že nátěry na dětském hřišti vodou ředitelnými barvami se posouvají na jindy a taky,  že na rozdíl od té předchozí zimní brigády při prořezu lesa se nebude podávat čaj s rumem :-) Přestože drobný déšť s malými přestávkami vydržel až do poledních hodin, do pozdnějšího společného oběda, mimochodem ta "svíce" se fakt povedla, se vše, co bylo v upraveném plánu, zvládlo. Paradoxně právě během oběda na chvíli vysvitlo i sluníčko, aby jej zase za chvíli vystřídaly mraky a drobný déšť. Jinak ale to, co fakt v dnešním počasí zvládnout nešlo, už ale má své "patrony" určeny, takže s příchodem teplejšího počasí bude i to brzy dokončeno. Přesto se letos s další společnou brigádou asi nebude čekat až na podzim, neb bude třeba něco svépomocí zvládnout před zahájením výstavby multifunkčního hřiště resp. po rekonstrukci nástupních ploch autobusové zastávky. Holt, na všechno event. dotace nebudou stačit, pokud vůbec nějaké budou. A že se blíží Velikonoce, je znát i v naší hospodě. Výzdoba počká, nejprve třeba přilákat hosty. P.S. Když já ale toho králíka stále nějak nemusím :-(