Pro dnešek se už nafukovala trojka aneb jak ten čas letí

Obrázky mluví téměř za vše, takže netřeba toho nějak více doplňovat. Snad jen tolik, že díky počasí bylo možné parádně si užít celou oslavu až do podvečerních hodin venku. Proč jen do podvečerních, když by dětská část dnešního osazenstva ještě klidně řádila dále? Zítra musí část dospělých zase vstávat a jít roztáčet ty kola ekonomiky. Ať té svojí či cizí.  Mimochodem i ten Clif naznačoval, že by to už chtělo jít to někam "zalomit". Kdyby ale bylo po jeho, tak by se prospala i část dnešní oslavy. P.S. Během ní na základě sobotní TV reportáže o protažení cesty mezi Výrovkou a Luční boudou uzrál plán, jet se tam co nejdříve podívat, než to úplně roztaje, a při té příležitosti se podívat ze Sněžky, co je v kraji nového.  Tak uvidím, kdy se to povede naplánovat, aby počasí aspoň trošku přálo a užil si i fotoaparát na mobilu.

Před první letošní větší oslavou

Sice na počátku byla jedna hodně smutná chvilka, ale poté už se přípravy na pondělní oslavu začaly odvíjet podle plánu. Do něj se vešla i návštěva Bonsaicentra, abychom si odsud odvezli nejen tři větší misky ještě pro přesazení několika "přerostlejších" jedinců, se spoustou inspirace a také i jedno rychlé podvečerní grilování, po kterém se ani nepoznalo, že ve vymeteném a uklizeném krbu chvilku hořelo. P.S. Nebude to jen první letošní větší oslava, ale vlastně i první setkání kompletní širší rodiny v tomto roce. Předtím vždy někdo chyběl :-)

Zahrada a malý okruh

Čtvrtek byl v rámci tohoto týdne takový klidný a zlomový den, který vlastně trošku jen rozpohybovala ta "předpolední" trojka po obvyklé trase. Tedy stále ještě po asfaltu, byť lesní cesty v blízkém okolí už skýtají spoustu možností na lepší zážitek. Dnes to však spíše bylo jen o potvrzení, že tréninkový plán funguje. Ostatní aktivity už patřily zahradě, aby toho co možná nejvíce šlo ven z domu a sklepa. Díky chladným ránům ale přece jen ještě něco pod střechou zůstalo. Co ale už má své obvyklé místo, to jsou bonsaje. Některé cestou ze svého zimoviště doznaly výměny misky a s těmi, které budou i v další sezóně pokračovat s původní miskou, se před umístěním na obvyklá místa "podrobily" přesazení resp. výměně části zeminy. P.S. Samozřejmě se nezapomenulo ani na trávník, takže večer bylo možné konstatovat, že pokud nás v pondělí podrží počasí, vše je připraveno, aby si pergola, zahrada a hlavně trávník užily první letošní "zatěžkávací" zkoušku :-)

Zoo tentokrát bez klecí a plotů

A taky bez potřeby nějakého krmení. Jen to asi bude chtít časem nějaký ochranný nátěr, až koroze, která v tuto chvíli je součástí uměleckého vyjádření, nabyde většího rozsahu. Vždyť je to "Kovozoo". A kde ji bylo možno spatřit? V hradeckém obchodním centru Aupark u nádraží, kde jsem si krátil chvilku před odjezdem autobusu domů.

Do druhé půlky týdne přes Pardubice

Tentokrát to byl po delším čase pobyt vícedenní, neb toho zařizování bylo trošku více a taky jet se domů "jen" vyspat, nepřišlo jako rozumné.  Výsledek? Hlavně se podařilo na delší dobu se zbavit potřeby návštěv různých lékařských zařízení, když bude stačit jen občas vystavit e-recept. V souběhu se potkaly i nějaké údržbové práce v domě, kdy bylo třeba vpustit techniky i do bytu, a také jedno per-rollam schvalování fungování a hospodaření místního Sdružení vlastníků bytových jednotek. A tak to nebyl podvečerní, ale polední vlak ("Jaroměřské Pendolino", tentokrát jsme si to v jednom místě "svištěli" 159 km/hod.), kterým jsem tentokrát Pardubice opustil, abych si ještě něco zařídil v Hradci, na odpoledne dorazil domů a do večera ještě stihl finálně uklidit pergolu před tou víkendovou domácí slávou. P.S. Kdybych si vzal klíče od domu a nespoléhal, že někdo bude doma, tak jsem si nemusel něco přes hoďku posedět před pergolou, než někdo s klíči dorazí.