I když co je nebo může být normál? Určitě pro každého něco jiného. V tomto případě je myšlen stav resp. situace obvyklá před zhruba 3/4 rokem, kdy jsem se musel smířit s tím, že věc má řešení, ale je pro něj třeba něco udělat a hlavně v tom vydržet. Přestože některé dny tomu tak úplně nebylo, kýženého výsledku bylo dosaženo. Odměnou může být hlavně zase postupně nabytá pohoda a určitá úleva pro jeden orgán, kterému by se mělo ulehčit od zbytečného přemýšlení. Jinak i tentokrát dění v uplynulých dnech spíše komentují obrázky než doplňkový text nad nimi. Z nich možno vyčíst, že to léto už definitivně převzalo nadvládu nad tímto časem, poměrně slušným deštěm zalitá zahrada vykazuje den ode dne značné přírůstky, takže už teď možno říci, že by to, pokud na to nepřijde nějaká pohroma ve stylu krup apod., že by ta letošní úroda zase jednou mohla příjemně překvapit. Jahodová pyramida, jak to tak po týdnu sklizně vypadá, dopadá dle očekávání, možná, že by něco z ní mohlo svou velikostí překvapit i místní dlouholeté pěstitele brambor či okurek. Že bude česnek opět špičkový, na to už jsme nějak zvyklí, byť při loňském sázení jsem už uvažoval o obměně sadby. Stran jeho loňské úrody to vyšlo akorát, neboť zbývají poslední dvě palice a jak to tak vypadá, tak nejpozději do dvou týdnů bude možno sklízet už ten letošní. Ve skleníku tentokrát našly své místo i chilli papričky. Už jen ta barva jejich plodů naznačuje, jaké asi budou. Co do barvy resp. barev nezůstává pozadu ani místní květena a byť na květinovém jezírku ještě nevykvetly všechny lekníny, i zde je nastupující léto vidno. To si užívá i "medvídek" Baky, když se postupně seznamuje se všemi místy a zákoutími kolem domu a na zahradě. Svým způsobem se s tímto světem seznamují i dvě čapí mláďata na komíně v lázeňském parku v Bohdanči, aby brzy nastal ten čas, kdy opustí hnízdo na komíně a prohlédnou si jeho okolí z větší výšky. A byla by škoda nevzpomenout tady venkovní bonsaje, které letos zvládly návrat ze zimoviště nejen bez ztráty kytičky, ale i s poměrně slušnými přírůstky, takže na podzim si na své opět přijdou nůžky a drát. A v nejbližších dnech by se ta jejich sestava měla rozrůst o několik přírůstků. Jaké budou, to se ještě neví, každopádně jsou už pro ně přichystány krásné misky vlastnoručně vyrobené během dubnového "keramického víkendu". Jsou ale i věci, kterým současné počasí moc nepřeje, přesněji kdybych na ně na jaře neměl pořád dost času, tak byly dávno vyřešené. Tak abych mohl dát do pořádku věci na půdě, musím si počkat až na nějaké ty chladnější dny. Jinak letní údržba už svůj plán až na pár detailů má a tentokrát nebude na konci léta, ale na jeho začátku, neb dva tradiční týdenní pobyty s vnučkami jsme letos posunuli až do srpna. Což také znamená, že na nějakou tu pomyslnou tečku za letošními prázdninami bude místo až někde v polovině září. P.S. Ale jen u něj se svými zážitkovými plány nekončíme, neb jsme se rozhodli spojit více možných zážitků v jeden celek a hledáme, co by jím a také kdy mohlo být. Ale o tom až někdy příště.
úterý 17. června 2025
pondělí 9. června 2025
Pondělní dozvuky víkendu
Víkendovému slavení sice počasí moc nepřálo, došlo i na to, že to hlavní dění se odehrávalo pod střechou pergoly a obsluha venkovního grilu zase byla chvilku mimo něj, ale nic, co by bylo k řešení. Když už jsem zmínil ten venkovní gril, tak třeba dodat, že to uspokojení nad "zvládnutými" špekáčky nebylo na místě, neb když se na roštu objevily flákoty, tak to rozhodně nebylo o tom dát je na něj, pak otevřít a otočit, a pak už jen vyndat a servírovat, ale o otevírání každou chvilku, protože se mi nedařilo vyladit tu poměrně stálou teplotu, jako tomu bylo, když se dělaly v krbu vyloženém šamotovými cihlami. A tak to jedna flákota "odnesla", byť asi to mé hodnocení bylo dost přísné. Co k tomu ještě dodat? Asi tolik, že tentokrát to bylo hodně chuťově rozmanité, ale nejvíce se asi do myslí zapsala ta ananasová chuť zapracovaná do kostarického 37,5% rumu. Počasí víkendu nepřálo nejen v sobotu, ale i v neděli, kdy tu odpoledne spadlo dalších 15 litrů vody na 1m2, navíc chvilku ve formě drobnějších krup, které v jednu chvíli vystřídaly kapky vody. Výsledek? Něco vidět okamžitě, ale nic hrozného, tak snad i později se nic, jato třeba potlučená jablka, už neprojeví. Dnes už se sice občas objevily sluneční paprsky, ale prý by to měl být nejchladnější den tohoto týdne a příští víkend už by zase někde mohly být tropy. Prostě počasí jako na houpačce, důležité ale je, že už se dal odpojit plynový kotel a mohlo se už přejít na letní režim. Ale na nějaký delší pobyt venku, zvláště po tomto víkendu, to dnes nebylo. Co by měly přinést další dny, tatím ani co do plánů zřejmé moc kromě již pomalu obvyklých věcí není, tak se uvidí. Ale nějaký ten zážitek doprovázený pár obrázky by to ještě do konce června určitě chtělo.
pátek 6. června 2025
Před víkendem
Přípravy na další domácí slavení květnových narozenin, když v květnu už se nedostalo volných termínů) skončeny, něco z nich skutečně na poslední chvíli, neb další déšť, byť tentokrát jen 20 litrů na 1m2, by už sekačku do trávníku "nepustil". Venkovní gril má taky za sebou první zkoušku, takže nezbývá než zítra ráno se ještě otočit pro pečivo a kytku a může se začít slavit. Do "plného stavu" sice budou chybět tři omluvení, ale i tak bude plná pergola. Zejména když osazenstvo č.p. 48 dnes doplnilo štěňátko, mimochodem skoro již devítikilové, bernského salašnického psa, kterému říkají Baky. A že cestou z nákupu v Hradci jsme stihli ještě jeden Pepper burger jako "rozcvička" na zítra, to už nějak vyplynulo ze situace, neb k tomu, co se chystá na zítra, se dnes nic jiného více nehodilo. Možná řízek, ale ten taky bude zítra, byť jen pro naši omladinu, na ostatní čeká flákota prorostlejší krkovičky či libového kuřecího. Mimochodem ten venkovní gril byl pořízen za účelem, aby obsluha, když budou všichni před pergolou nebyla u krbu v pergole mimo dění. Tak uvidíme, jak se to povede, když počasí nehlásí nic moc. P.S. Aby to tedy nebylo opačně, hlavní dění v pergole a grilování před ní :-)
úterý 3. června 2025
Loučení s Azorskými ostrovy
Ráno dorazily nejen poslední obrázky z míst posledních výletů během pobytu na Azorských ostrovech, ale i informace, že dnes v nočních hodinách by se měli vrátit domů. Už se těšíme na zážitky a předpokládáme, že se jim odtud asi moc domů nechtělo. P.S. V čase psaní těchto pár doprovodných řádek už měla let z hlavního ostrova Azorských ostrovů do Prahy za sebou více než 2/3 letu, tak pokud je Eiffelovka v noci osvětlená a nad Paříží není zatažená obloha, tak by za chvilku z té výšky cca necelých 11 km možná mohli i něco vidět.
pondělí 2. června 2025
Víkendová Praha
Tentokrát s cílem tam toho trošku více zvládnout než jen klasickou návštěvu v Záběhlicích. Tam jsme po pohodové jízdě jen zanechali na parkovišti auto a vyrazili za prvním cílem, polední návštěvou belgické restaurace Bruxx. Jelikož do času naší rezervace zbyla ještě troška času, z metra jsme vystoupili až na Muzeu, abychom ještě "zkontrolovali" stav prací při obnově tramvajové tratě v horní části Václavského náměstí. No, bude to asi mazec, až to zprovozní, neb už teď stačí, když tam magistrálu křižují chodci. natož ještě tramvaje. Že to tak před více než 20 lety bylo? To ano, ale kde byla v tom čase doprava v Praze a hlavně přes Prahu. A když se k tomu pořídil ještě nějaký ten obrázek, nezbylo než se otočit a zamířit na náměstí Míru, na jehož horním konci se nachází místo našeho prvního sobotního cíle. Návštěva opět v pohodě, tentokrát už to byla "kompletní místní klasika", tedy belgické tmavé pivo, gratinované ústřice, slávky v úpravě tijuan a jako dezert opět pivo, tentokrát z 5 druhů ovoce. Posilněni na odpolední část dne, na jejímž konci nás čekalo do nedělního dopoledne "hlídání" Tomáška, jsme vyrazili do centra. Tentokrát rovnou metrem na Malostranskou, kde naše plány trošku změnila probíhající rekonstrukce tramvajové zastávky a s tím spojené změny v provozu, takže místo tramvají č. 22 jsme se na Pražský hrad vypravili pěšky v proudu dalších návštěvníků Prahy po Starých zámeckých schodech. Výhledy jak cestou tak i z různých míst kolem Pražského hradu byly parádní, jen se občas člověk musel těmi davy většinou pořizujícími si desítky selfie, než se jim jedno zalíbí a uvolní místo. Procházka měla "klasické" pokračování, tj. Nerudovou ulicí přes Malostranské náměstí a Karlův most s "fotostopem" u Staroměstské mostecké věže. Odtud už nebylo obvyklé pokračování na Staroměstské náměstí, ale tentokrát směřovaly naše kroky k Rudolfinu a odtud po přejezdu tramvají k Právnické fakultě do již ne tolik navštěvované části Prahy, tj. do Stínadel a Řásnovky. Sice nám chvilku trvalo se tu zorientovat, ale nakonec jsme si prošli snad všechna místa spojená s knihou Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Místy, kde probíhala dobrodružství Rychlých šípů (Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Rychlonožky, Červenáčka a psa Bubliny) a Bratrstva kočičí pracky (Dlouhého Bidla, Štětináče a Bohouše). Odtud to už zase bylo jednu zastávku tramvají k Palladiu, abychom se v -2. podlaží v Basics Coffee trošku ochladili a doplnili tekutiny :-) proč to nebylo raději v nějaké venkovní zahrádce třeba i se zajímavými výhledy? Začalo totiž pršet a deštníky zůstaly v autě, protože pršet určitě nebude :-) Navíc zde je přímý vstup do metra, takže s deštěm jsme se potkali až při výstupu na Strašnické při krátkém přechodu na autobusovou zastávku a hlavně pak po výstupu z busu č. 188 na Jesenické, odkud to k autu bylo něco více kroků, takže pak "pod střechou" přišla vhod rezervní trika. Tomášek už čekal, takže jsme plynule přešli k druhému "milníku" tohoto víkendu, tedy ke hlídání. A když se nachýlil čas k večeři, přišel na řadu ten třetí. Tedy pizza z nedaleké pizzerie Allegria, kterou jsem odtud přinesl s ještě s jednou, byť méně pikantní :-) Mimochodem půlka od každé zbyla na neděli, neb ten sobotní oběd byl ještě v podvečer docela "znát". Potom už to bylo až do nedělního "předpoledne" v obvyklém scénáři, abychom se pak rozloučili a odjeli se podívat domů, co tady vyvedla ta bouřka. Těch spadlých 30 litrů vody na 1m2 bylo na cestičkách znát, ale jinak nic, co by se už nedalo narovnat/postavit/dát na své místo (dětský plastový domeček, plastové konve a pár převrácených bonsají). Takže dnes stačilo zalít ve skleníku a "kochat" se jak díky dešti zase povyrostl ve čtvrtek sekaný trávník. P.S. Jahodám se daří, ale hlavní "odbyt" bude až od středy, kdy se Štěpánka s rodiči vrací z Azorských ostrovů.
























































