Svatomartinský víkend se protáhl až do pondělí

Někdo se svatomartinským hodováním už začíná ten víkend ještě před vlastním svátkem, ale klasici zůstávají věrni tradici, že je to až od 11:11 hod. dne, kdy má Martin svátek. Ale dát dohromady při té příležitosti rodinnou sešlost u nás vyžaduje počkat až na nejbližší víkend. A tak se i letos stalo a byť jsme se nesešli v úplné sestavě, i tak bylo v domečku hodně živo. A že se to vydařilo, o tom nejlépe svědčí věta sdělená při večerním loučení, tedy "Tak na huse zase příští rok!" Že veškeré svatomartinské hodování neskončilo víkendem? Prostě letos ty husičky byly trošku větší :-) Větší byly i hlávky červeného zelí, tak dnes se jejich zbytek spolu s mrkví, křenem, koprem a solí proměnil za účelem posílení podzimní imunity v pickles, tj. kvašenou zeleninu. Víkend ale nebyl jen o jídle a výměně informací, co je kde nového. Došlo i na přírůstek v domácí kolekci puzzle. Tentokrát s 200 ks a pro 6+. Zpočátku to vypadalo, že to zvládneme spolu s naší 5+, ale po chvilce už jsem dostal důvěru, abych to složil sám, v čemž jsem sice nakonec nezklamal, ale bez toho, že bych se s tím občas trápil, to nebylo. Dnešní deštivý den byl důležitý nejen tím, že s ohledem na avizované první noční a ranní mrazíky došlo k uzavření přívodu vody ze studny do zahrady a vše, co mráz nemá rádo, skončilo pod zámkem ve sklepě, ale také tím, že ještě v pátek prázdný kalendář na tento týden má ode dneška v každém dni minimálně dvě "rezervace času". Pro činnosti nad rámec obvyklých cest do Bohdanče, na obecní úřad a do školky. Ale chceme-li, aby několik dnů v samém závěru listopadu bylo vyhrazeno jen pro další zážitky, nezbývá než část i obvyklých věcí přesunout do dnů jim předcházejících, neb o prosinci už mám trošku jiné představy, tedy v něm už jen to obvyklé a zbylý prostor hlavně pro zážitky. Což i znamená, že s několika příštími dny bude spojeno  maximálně jen několik všedních obrázků a na nějaký ten "zajímavější" si tyto stránky počkají až někdy do půlky příštího týdne.  P.S. Ani Ostravě se včera a dnes deštivé počasí nevyhnulo, přesto těch pár zaslaných obrázků bylo pro mě vítanou připomínkou časů před šesti až sedmi lety, kdy mé kroky párkrát na závěr dne a jednou i během celého víkendu vedly do těchto končin.

Nemáme toho nějak moc?

Jelikož tato otázka u nás zazněla jen před necelými dvěma hodinami, nelze těch pár uplynulých dnů hodnotit jinak než jako pokračování kvapíku z minulého týdne. A tentokrát toho snad bylo i více. Od počtu kilometrů v autě přes vyřizování záležitosti po čas strávený mimo dům. A do toho ani nepočítám dobu sekání trávníku na zahradě a před domem, ani podzimní zálivku veškeré přezimující vegetace na zahradě. Tentokrát to ale moc zážitků, které by staly za zmínku a potěšily v tomto podzimním čase, asi až na ten včerejší "s vláčky", nebylo. A taky ne vše se v uplynulých dnech podařilo, jak by si člověk přál.  Třeba pátrání po originálu části stavební dokumentace k domu čeká v příštím týdnu čtvrtý a asi už i poslední pokus, když ty předchozí tu kýženou složku nalézt nepřinesly. Prostě až na to o hodinu pozdější vstávání a kilometry do Prahy a zpět se uplynulých pět dnů tentokrát nelišilo od těch dnů, kdy člověk nedělal "na svém". Ale na druhou stranu možno říci, že jsme na víkendové domácí svatomartinské slavení už skoro připraveni a na zítra zbývají už jen ty záležitosti v kuchyni, jejichž výsledek bude po dokončení hned servírován na stůl. Tentokrát s růžovým svatomartinským Zweigeltrebe. A tečkou za tím moc by mohla být neděle, do které by se měl tentokrát vejít nejen Bohdaneč, ale i odpolední loutkové divadlo v sousedních Libčanech. Když tečka, tak pořádná, což je vidno i v kalendáři na příští týden, který kromě středečního podvečerního představení FROZEN na zimním stadionu v Hradci Králové a sobotního odpoledne v Šestajovicích po aktivním dopoledni v Hradci Králové nic jiného zatím neobsahuje. V zásobníku je toho sice stále dost, ale tentokrát bude vše podřízeno nástupu prvních mrazů. Tedy počasí, a také kalendářům a možnostem těch resp. tam, kde bychom se potřebovali do začátku adventu potkat , abychom dořešili ty poslední resty, se kterými nelze vstoupit do posledního měsíce v roce. Mimochodem už jich není mnoho, takže s příchodem adventu už bude možno začít plánovat ty příjemnější setkání :-) Přiložené obrázky ale dokumentují to hlavní dění v uplynulých dnů lépe, takže doplním už jen to, že návštěvy Dobré čajovny a výstavy železničních modelů v tomto týdnu opravdu "zahřály na duši". A věřím, že i tradiční rodinné svatomartinské setkání v tom bude pokračovat. Základ, aby tomu tak bylo, je tomto čase už téměř připraven. P.S. A že i tentokrát bude scházet sníh? To se ani letos nějak neřeší, neb ta poslední nadílka v tomto čase a v našich končinách už patří spíš do kategorie "filmů pro pamětníky" :-(

Týden, kdy se snad chtělo stihnout více než všechno :-)

Vím, že název dnešního příspěvku je nesmysl nebo něco blízkého tomu, ale nic, co by věrohodněji charakterizovalo uplynulý týden, mě nenapadlo. Vše v podstatě vzniklo už dlouho předem, když se definitivně potvrdilo to naše letošní svatomartinské slavení a určil se cíl. Být  hotovi s tím vším, co bylo třeba v týdnu udělat, zvládnout, zařídit apod., do pátečního poledne. Jedinou neznámou bylo, kdy dorazí z nedaleké husí farmy. To se ale vyjasnilo ve čtvrtek, a když k tomu přálo i počasí, dopadla i druhá "neznámá". V uvozovkách je proto, že sice byla v plánu, ale v dosažení tohoto cíle mělo rozhodující roli počasí. A to se právě v pátečním odpoledni začalo horšit, proto dopoledne bylo nutno s rýčem v ruce s sebou ještě trošku hodit, aby doslova za 5 minut 12 (myšleno pátečního času) bylo možno "zamknout" na zimu i zahradu. Sice ne úplně, neb jakmile týden nepřeleze venkovní teplota hodnotu 8°C a výhled na další dny už bude podobný, půjde do země ještě česnek, pro který je už na zahradě vše připraveno. Zatím to ale podle předpovědi počasí vypadá, že si ještě nějaký ten týden počká. Že počasí se v posledních dnech v odpoledních hodinách docela předvádělo, svědčí i to, že byť se už nechtělo z pergoly tahat ven židle a stůl, odpolední cappuccino bylo ve čtvrtek i včera po pár dnech doma opět venku. A to na schodech do zahrady a s asistencí Bakyho, který zrovna v tom čase potřeboval po schodech chodit nahoru a dolů :-) Mimochodem i na zahradě se potvrdilo, že není radno něco ze zahradního nářadí nechávat venku. Do Bakyho podzimní bilance patří i tři motyčky v podstatě bez rukojeti. Že v tomto týdnu došlo i na první větší "střet" s vánoční výzdobou, bylo už nevyhnutelné, neb výzdoba čeká a čas do adventu se krátí. Navíc když jsme si jej my ještě o pár dní zkrátili. Výsledkem  ale bylo spíše jen rozhlížení se, jelikož nabídka moc nenadchla. Tak se asi opět vsadí na již osvědčené zahradnictví v nedalekých Nechanicích, které se v adventním čase mění na takový menší vánoční trh. Když už jsme u těch Nechanic, tak listopad asi bude mít s mou návštěvou parku smůlu, ale v prosinci si to vynahradím(e). A měl by to být nejen park, ale i zámek s vánočně vyzdobenými interiéry a o víkendech i s nějakou tou dobrotou na jeho nádvoří k tomu. Páteční podvečer už byl takovou připomínkou J. Foglara a jeho tvorby v místech, kde se většina dobrodružství Rychlých šípů, party Vontů i Bratrstva kočičí pracky odehrávala. Tedy na pražském Starém Městě ve Stínadlech. Se sobotou přišel první letošní kontakt se svatomartinskými víny. Letos padla volba na růžové Zweigeltrebe a příští týden uvidíme, zda zůstane jen u nich nebo je na rodinnou sešlost, která těch osm dní letošního slavení uzavře, ještě doplní červený Modrý Portugal.  Do soboty to totiž bylo, je a ještě bude max. o ochutnávání toho, co někde připravili jiní. Na to domácí menu čeká dlouhý stůl až v sobotu. Zda to sobotní "maso s držátkem", knedlíky a zelím ze včerejší ochutnávky ještě před sobotou doplní v úterý v Hospůdce Pod radnicí v Lázních Bohdaneč i pečená bramborová lokše na tálu plněná trhaným husím masem a červeným zelím s jablky, to se uvidí dle situace, neb i příští týden bude docela časově náročný a podvečerním čajem minimálně ve třech dnech končit nebude :-)  P.S. A v týdnu se musím taky podívat na půdu do krabice s knížkami, neb by tam měl být jeden výtisk s názvem Hoši od Bobří řeky. 

První listopadový víkend uzavřel týden

Týden s docela plným kalendářem, jehož závěr trošku zhatilo počasí. A asi nejen to, ale o tom možná někdy jindy. K tomu počasí asi jen tolik, že s tím se už musí na podzim počítat. Na druhou stranu právě by to mělo být počasí, co by v začátku příštího týdne zase mohlo přinést zlepšení nálady, neb se očekává pár dní v duchu opožděného babího léta. Tedy i s nějakou tou delší dobou slunečního svitu. Což na druhou stranu asi ale znamená, že letos sv. Martin na bílém koni nepřijede asi ani na hory. Každopádně množství dešťových srážek spadlých o tomto víkendu, neb zatím stále prší, je na tuto dobu nadprůměrné. Takovou linkou končícího týdne bylo nejen o trošku více cestování, což dokumentují jak kilometry na tachometru auta, tak i pár pořízených obrázků, ale hlavně příprava na páteční Helloween, tentokrát doplněné o trošku netradiční (aspoň do tohoto času) koledování letos zorganizované kousek od Prahy. Užili jsme si nejen to, ale i ostatní mimo dům strávený čas. Zpestřením byla moje vyjížďka pražskou hromadnou dopravou do nákupního centra Westfield do zde sídlící prodejny Vodafonu za účelem nápravy "trucujícího" mobilu, jehož vrtochy s avizováním mé nepřítomnosti, či neexistujícího čísla mě téměř celý pátek a už podruhé od konce prázdnin dost ničily. To ale skončilo po pár minutách zásahu odborníka, takže od té doby a už snad i napořád přestal zlobit. Pak už nezbylo, než se jen  "procpat" trošku plnějším nákupním centrem, kde probíhalo i několik akcí pro děti k Helloween svátku, na zastávku autobusu a po návratu do Šestajovic pokračovat v užívání si nejen výzdoby a připravených dobrot, ale i našich vnoučat. To  pokračovalo až do sobotního poledne (samozřejmě s přestávkou na pro všechny posilující spánek po náročném dni :-)), kdy jsme vyrazili směr domov s ideou dát si oběd v Selské jizbě v Obědovicích. Tady ale plán nevyšel, neb bylo plno a než čekat, až se něco uvolní, jistil to po cca půl hodině raději rychlý domácí oběd ze zásob v mrazáku, aby bylo možno si co nejdéle užít sobotního odpoledne na zahradě. To se povedlo tak z polovičky a od té doby už to byl jen víkend pod střechou. Ale taky dobrý, neb neškodí si občas zkontrolovat stav u pár domácích věcí nutných k vyřízení do konce roku, kdy nám třeba končí smlouvy na elektriku a plyn a taky třeba řešit dořešit plány domu včetně drobného posunu hranice pozemku v katastrální mapě, aby to odpovídalo existujícímu plotu. A nemělo by se zapomenout opravdu se pořádně podívat do kalendáře na příští dva týdny, které budou nejen o vybrání si pár zážitkových poukazů a tradičního rodinného setkávání u svatomartinského stolu. Že to ani letos neskončí jen u jednoho svatomartinského oběda, určitě netřeba zvlášť zmiňovat. Jinak sice máme teprve druhý listopadový den, ale začínám mít takový divný pocit, že pokud chci mít do začátku adventu vše potřebné zvládnuto, tak těch dní už moc nezbývá. Ale jelikož to, co se zdá, je zpravidla sen, takže nechme snění a zítra by se z toho "bochníku" mohlo něco odkrojit :-) I proto, aby se tam třeba mohlo vejít i něco dalšího :-)  Ale s tím nutno mířit až do druhé půlky měsíce. Za tímto účelem jsem tentokrát do hledání zapojil umělou inteligenci a nechal si některé z nich "proklepnout" tímto nástrojem. A mohu říci, že jedno z jejich zjištění resp. nabídka k užití byla velmi zajímavá a už teď vím, že bude určitě využita. Snad to umělou inteligencí vytipované místo pro ni je stále aktuální a nebude se opakovat něco takového, jako naše barcelonské hledání té na Google mapách zobrazené a v aktuálních recenzích doporučované restaurace. P.S. Pro jistotu jsem si ale nechal doporučit těch míst více, kdyby dojem z toho prvního místa ještě před otevřením dveří úplně nepřesvědčil.