Loučeň aneb chvilka před snídaní ...

Labyrintárium v zámeckém parku

Soubor jedenáct labyrintů umístěných v zeleni zámeckého parku. To je labyrintárium na zámku Loučeň - označení patentované jako přírůstek mezi nová slova českého jazyka, o který se zasloužil jejich provozovatel. Po snídani se v dnešním programu našla chvilka, kdy bylo možné, byť skoro formou orientačního běhu, většinu z nich, tj. osm, si rychle prohlédnout. Na hledání cesty, mnohde hodně klikaté, už ale nezbyl čas. Ale o tom pobyt tady nebyl, takže spíše upoutávka na nějakou příští návštěvu zde. P.S. Vlastně jednu klikatou cestu labyrintem jsem přece jen absolvoval - včera pozdě večer po noční prohlídce zámku - cestu tím světelným. A úspěšně ;-)

Princezna od Maxmiliána

Byť jen kočičí, ale jinak téměř dokonalá. Pozvání k procházce kolem zámku bylo sice poměrně slušnou výzvou, zejména pokud by si s sebou člověk vzal něco ka "kočičí zub", ale nebyl čas jej dnes přijmout. Snad zítra. Dnes to během jedné krátké přestávky bylo jen o pár krocích kolem zámeckého hotelu a pár schodech nahoru a dolů k vypuštěnému jezírku. A aby nám to nebylo líto, na samý závěr dne byla ještě připravena noční prohlídka zámku, která opravdu neměla chybu.

Začátek či pomalu už konec neděle ?

Ať tak či tak, bylo půl páté, což značí, že z toho hlavního je pro nejbližší dny padla. Ale výsledek za to stojí, což znamená, že až na nějakou tu dočasnou absenci úložných prostor "bydlíkujeme" a zbývají už "jen" dvě kola standardního malování, což ve srovnání se vším předchozím už snad nestojí ani za řeč. Sluníčko vydrželo až do teď, takže nezbývá než se přesunout do pergoly a dokončit den nějakou tou ňamkou. P.S. Někdo si užíval hned od rána, byť ve společnosti žabáka z pískovce, jiné se už opravdu naposledy slunily před odsunem na své zimoviště.

Byť zatím jen patro, ale vymalovááááno

Byť to ráno nevypadalo za oknem nejlépe, nakonec den jako vymalovaný. A to doslova, neb po včerejším téměř půlnočním malířském finále v prvních dvou místnostech bylo ráno jasné, že se vše povedlo tak, aby se tu mohli objevit podlaháři a i oni odvést své dílo. Tak se také stalo a byť lišty budou až na začátku příštího týdne, neb pod nimi se trošku vyspravovala omítka a není to ještě úplně suché, tak v podstatě dílo je hotovo. Teď už "jen" aby ostatní prostory nezůstaly pozadu, což znamená, že ještě dvě kola škatulat s nábytkem a věcmi a po dalším malířském koncertu následovaném sadou úklidových prací by měl přijít vytoužený konec. Je i na čase, neb zážitků tohoto typu už letos bylo docela dost. Na druhou stranu pohled na to dílo a vidina budoucího vlastně už současného užívání za to stojí. Teď nezbývá, než to postupně opět zabydlet :-)