A teď tu O princezně solimánské :-)

Již sama snídaně, tedy chléb s tvarohem a bílá káva, už mohla něco napovědět. A pokud to tak ještě nebylo, hned druhá činnost, broušení sekyry a příprava  motorové pily, už nenechala nikoho na pochybách, že se bude někde něco "pílit". Sice jsem nemohl spoléhat na pomoc Dr. Voštěpa, ale jinak to celé nebylo daleko od kácení v zahradě sultána Solimána :-). A to něco byly přerostlé tuje, které už měly svůj zenit za sebou a nejenže zasahovaly do chodníku kolem domu, ale i okupovaly okrasnou zídku a bránily venkovním bonsajím v další "expanzi" :-) A tak po několika řezech motorovou pilou a následném vysekání větší části poměrně rozvětvených i hlavně silných kořenů se po těch letech naskytl nejen z domu ale i ze zahrady zase nový pohled, dnes významně podpořený sluncem na jasné obloze.

Jednu rozpustnou a vezmu si ji ven!

Následek dnešního "nadměrného" požití čajů. A že jsem si ji s dostatečným množstvím mléka vzal ven, způsobilo jednak dnešní krásné počasí, takže byla škoda v pozdním odpoledni zůstat doma, a také i to, že byl ten nejvyšší čas vzít pilku a nůžky a "upravit fasádu" peckovinám na zahradě, které se už dostávají do květu. Takže ztrácet čas popíjením kávy doma by byl docela hřích, když se to dalo spojit s balancováním na štaflích s nůžkami a pilkou v ruce. Vše dopadlo k všeobecné spokojenosti. káva vypita, stromy ostříhány a ze štaflí jsem nesletěl. Jen na té ruce, ve které jsem držel nůžky a stříhal jednu větev za druhou (však na zahradě z toho zůstala pěkná hromada), zanechal dnešní výkon menší stopu. Prostě v rukavicích nedělám, a tak po zimním nicnedělání  není ani divu :-) Teď už jen, aby květy nespálil nějaký mrazík, neb podle jejich nasazení bychom se letos mohli zase dočkat slušné úrody.

Velikonoční pondělí má stále k jaru daleko, ale snad to zlomí příštích pár dnů

 Ranní lehký mrazík, občasné srážky většinou v podobě sněhové krupice, která však stačila po dopadu na zem za chvilku roztát, a poměrně silný a studený vítr, to bylo a vlastně ještě stále je počasí dnešního dne. Není se čemu divit, že nás to nějak ani "netáhlo" aspoň na chvilku ven. Avšak to nelze dávat za vinu jen počasí, třeba k tomu přidat ještě trochu lenosti a také rýmičku a lehké nachlazení jako následek několika předcházejících dnů. Víra, že se to už ale zlomí, je ale velká. Z historie víme, že někdy to trvá déle, než zima od nás odejde. Vždyť byly i roky, kdy po několik dalších týdnů o tom nešlo ani uvažovat. I nám to většinou trvá déle, než něco nahradíme tím novým. Ale nakonec to uděláme a stejně tak se dostaví i to pravé jaro se vším novým, co si pro nás nachystalo na letošní rok. Už je na čase, neb s některými věcmi by už bylo třeba pohnout, aby bylo na druhou půlku jara vše "pod schody" připraveno a bylo možno si začít zase užívat pohody a klidu na zahradě.  Sice za tímto účelem tráveného času letos asi tolik nebude, mj. i proto, že na poslední dny letošního jara spolu s počátkem léta bude delší dovolená (v místech, kde nelze ani v této době vyloučit ranní mrazíky!), tak snad počasí bude nám nakloněno. Některé termíny v kalendáři naší zahrady s pěkným počasím přímo počítají :-). Ale aby to nebylo jen o počasí, na které čekáme, tak do programu našeho letošního jara ještě promluví jedna informace, na kterou čekáme v tomto týdnu, abychom se dozvěděli, že jeden z jarních "zahradních víkendů" vyměníme (snad) za trošku teplejší počasí a pár dalších zážitků. Sice si ještě pár dní na změnu počkáme, ale s vírou desetistupňového oteplení na tento víkend už něco z toho můžeme plánovat a věřím, že se to povede i udělat.

Velikonoční neděle

Jaké zadání na dnešní den, tj. neděli, dávají tradiční zvyklosti? V neděli se obvykle začala jíst tradiční velikonoční jídla - vejce, mazanec, beránek, víno a chleba, celý den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů, klobás, nádivek a dalších a setkávaly se jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých. Realita? Pokud si odmyslíme, že chléb nebyl doma pečený, tak jsme dnešek zvládli bez ztráty kytičky s tím, že většinu rodinných setkání jsme zvládli včera v předtermínu :-) A aby to nebylo jen o "home-made", za velikonočními dobrotami jsme se v poledne vypravili do města, abychom na Velkém náměstí v Mexitě místo ochutnávky něčeho z doporučení Mexičana se rozhodli pro velikonoční nabídku a ochutnali zde upravenou jehněčí kýtu. A, vážení, marně vzpomínám, kdy jsem jedl lepší! A aby to nebylo jen o jídle, tak za ním bylo od auta třeba udělat pár kroků, takže jsme se po delší době zase podívali, co je kolem nového.

Ani o velikonočním víkendu jsme nezapomněli na Prahu

Sice jsme se tam dostali na rozdíl od obvyklé trasy trochu oklikou, což bylo tentokrát způsobeno "vyšší obsazeností" auta a také rozhodnutím se pochlubit, jak Ali chutná, ale přesto nakonec větší část cesty se od všedního dne nelišila. Sobotní počasí nakonec trošku překvapilo, byť dopoledne ve vzduchu občas poletovaly sněhové vločky, takže pokud se člověk nevzdálil s auta na delší vzdálenost, dalo se to zvládnout i bez prošívané bundy. Hlavní účel cesty, předat Ali do míst jí důvěrně známých (byť i u nás už to má taky pěkně zmáknuté) a hlavně do péče rodičů byl splněn a jelikož po rozloučení nějak nebylo ničeho, co by nás v Praze tuto sobotu nějak déle drželo, vyrazili jsme na zpáteční cestu. Tentokrát hned, aniž jsme se předtím někde na cestu domů patřičně posilnili :-) Jen při výjezdu z Prahy jsme neodolali a rozhodli se aspoň doplnit si domácí zásoby celozrnných švédských sucharů, pro které je ale nutno zajít do IKEy. Naštěstí jen do potravinového obchodu, neboť v samotné IKEe to vypadalo od parkování, kdy bylo volno až docela daleko od vchodu, až po vlastní obchod, jako kdyby se téměř všichni rozhodli tam jít dnes nakupovat. P.S. Doma nás tentokrát čekal zapomenutý medvídek Panda, tak budu mít spolucestujícího zase jednou i na první cestu do Prahy v příštím týdnu :-).  A jak jsme dopadli v porovnání se zvyklostmi pro Bílou sobotu, kdy se ještě před východem slunce muselo uklidit, vybílit stavení, zametat se mělo novým koštětem, pekly se mazance, beránci a také chléb, chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka? Tak napůl, přičemž to co jsme nestihli včera, stihlo se kromě chleba, nového koštěte a vybílení domu (pokud místo toho nebude možno započítat dnešní "vybílení ledničky") dnes :-)