Barevný a bohatý pelmel posledních tří dnů

Už ten první den svým obsahem překonal to, co se v uplynulém půlroce vešlo do téměř celého dne v Pardubicích. Pravda, bylo tam více nakupování, což tentokrát znamenalo návštěvu více míst, přičemž se člověk musel vypravit až do centra města. Pohled na rozkopanou Třídu Míru ale moc nepotěšil, zejména když je na vině nekvalitní dlažba, která se teď po cca 5 letech užívání musí vyměnit. Hned ale doplním, že všechny úterní pochůzky byly tentokrát úspěšné. Stran klasické procházky tentokrát přálo počasí, navíc se podařilo překonat i zatím ten letošní nejlepší výkon. Když se člověk ohlédne zpět, tak to, že se za půl roku dostane s podporou francouzské hole na více než 1 km za cca 40 minut, bylo tenkrát jako cíl téměř nepředstavitelné. Zbylé dva dny zejména díky počasí a chuti něco dělat :-) už proběhly v podstatě dle plánu. Vlastně bych měl říci, že dle očekávání, ale to by asi nebylo úplně přesné, zejména když na dnešní poledne byly dva "scénáře", nakonec dopadl ten "domácí". Jelikož se počasí v těchto dnech posunulo dost blízko k létu až na ten nárazový vítr, který občas dokázal být pěkně protivný, zejména když jsem si v tom čase ukrajoval další porci z 30 denního tréninkového plánu, podařilo se v tom plánu na tyto dny ještě nejen něco změnit ale i dokonce vložit. A tak kromě plánovaného sázení brambor a výměny trávníkové obruby kolem užitkové části zahrady, došlo i na částečný úklid pergoly, díky kterému se tam posunula dnešní večeře a užili jsme si tam nejen ji, ale čas po ní, ve kterém jsme si probrali co a jak v následujících dnech, neb jediný, kdo na příští dny nemá nic v plánu kromě svých obvyklých činností, bude Clif. Když jsme se vzájemně ubezpečili, že je vše zajištěno a o vše postaráno, nezbývá, než si zabalit a zítra vyrazit. Když jsem v nadpisu použil přídavné jméno barevný, tak to platilo pro všechny tři dny. Díky sluníčku a teplu bych si dovolil tvrdit, že uplynulé tři dny byly těmi dosud nejbarevnějšími dny od počátku tohoto roku. Když jsem zmínil ten 30 denní tréninkový plán, tak i ten se mi zatím daří každý den naplňovat. Ale aby to mohl člověk tvrdit i po tomto víkendu, čeká další porce ještě před zítřejším odjezdem. P.S. Schválně jsem si zvolil ten "od samotných základů", abych si podle něj ověřil, jak se po 30 dnech může člověk zlepšit. Pravda, ty první dny moc o běhu nebyly, ale den ode dne se přidává s tím, že každý 4. den je "jen" 30 minut rychlé chůze. Uvidím tedy, co přinese 30. den, přesněji řečeno, kam mne mé nohy po těch 4 letech tentokrát donesou po 12 minutách běhu. Říká se tomu Cooperův test a pro každý věk má své limity. Před 4 roky, kdy jsem se začal chystat na Jiz50, to byl takový lepší průměr, na konci přípravy to byl půlmaratón za 2:20 hod.. Tak uvidíme, co "způsobily uplynulé 4 roky a  k jakému výsledku se dostanu v půlce května, abych podle toho zvážil další. Že se hýbat nepřestanu, o tom žádná, ale mělo-li by to mít nějaký cíl, než prosté udržování se v kondici, tak jedině takový, u kterého bude oficiální časomíra :-)

"Vlak" Jaro č. 2023 se konečně odlepil z nádraží

Což znamená, že by už měly skončit "výmluvy" na počasí, neb to už by nemělo být jiné, než jarní. A to se vším všudy, zejména když občas hodláme pobývat i jinde než u nás v nížině, takže se nemůžeme divit, když se ještě třeba setkáme i se sněhem. A to nemluvím o první květnové dekádě, kdy hrozí, že co nezničily mrazy v nedávných dnech, to by mohli "ledoví muži" dorazit. Ale nepředbíhejme resp. přesněji nepřivolávejme je. Teď je před námi druhá půlka týdne, když nepočítám zítřek v Pardubicích, takže čtvrtek a pátek jsou těmi dny, kdy by se to jaro mělo i na zahradě dostat do "jízdního řádu".  Katalpa se už včera zařadila mezi ty, co mají za sebou jarní zástřih, trávník to čeká ve čtvrtek a ve stejný den by měla být pod zemí sadba letošních brambor. Co se už posunulo do druhé třetiny měsíčního tréninkového plánu, je tradiční "vyvětrávání se" v blízkém či vzdálenějším okolí. Zatím v blízkém a stále ještě pozvolna, většinou v kombinaci rychlé chůze a běhu. Do vzdálenějšího okolí to vidím tak v prvním květnovém týdnu. Z "dokumentace" to vypadá docela pohodově, ale dneska to hodně "bolelo", neb nárazový severní vítr byl slušnou překážkou po rovině, natož v kopci pod vesnicí. A ke zbylým obrázkům jen tolik, že ani dnes jsem na otočku nevynechal Hradec a že Clifovi už nestačí, aby se mnou "soupeřil" s koštětem opřeným u verandy, kolikrát jej tam za den budu vracet, když on je odtud vytáhne ven. Teď se mu nějak znelíbila doplněná štěpka za modřín před pergolou, takže když má náladu, a tu má i vícekrát denně, tak ji "přemísťuje" na sousední zámkovku. A nejen směrem od pergoly,  nezapomíná totiž ani na zámkovku v pergole. Tak jak uvidíme zítra, kdy s ním nemá kdo "soutěžit".  P.S. Když včera dosáhla Vltava ve Velké Chuchli 1. povodňového stupně, tak to asi bylo pro tento čas maximum. Ale ten její větší průtok vyvolávající stav bdělosti asi pár dní potrvá, takže "zadání" pro tento víkend v Praze je třeba upravit a z náplavky se posunout o kousek výše. Tak bude zítra ve vlaku místo ranního "klimbání" o čem přemýšlet :-)

Že by si to počasí už konečně sáhlo do jarní nabídky?

Prvním počinem bylo to, že ustal ten souvislý déšť, byť zejména včera ještě občas pár kapek spadlo. Druhým, že se teplota posunula o hezkých pár stupňů nahoru. To snad konečně znamená, že by příští týden už snad mohl nabídnout nějaký prostor k tomu, aby se třeba i to, co už mělo být dva týdny v zemi, se tam opravdu ocitlo. Tím je hlavně myšleno těch pár brambor, abychom si předpokládané úrody neužili někdy až na konci léta.  Na druhou stranu za ten stran počasí "mizerný" víkend by měl být člověk vděčný, když jeho "hlavní náplní" bylo jarní rodinné setkání, což se mj. projevilo i časem stráveným nejen při přípravě různých dobrot, ale i při různých hrách. Na otočku se do něj vešel i ranní Hradec, aby se doplnilo pár chybějících věcí.  Když už jsem zmínil to zpoždění těch jarních prací, tak bych neměl zapomenout i to zpoždění v návratu do obvyklé kondice. To se ale na rozdíl od těch jarních prací podařilo zastavit už na začátku tohoto týdne a "návrat" do obvyklé kondice postupně začíná. Když říkám postupně, tak to znamená, že závěrečný kopec k nám nahoru ještě párkrát určitě nebude na jeden "zátah". Ale když se ještě pár dní budu držet tréninkového plánu "pro starší a pokročilé", tak i to bude. Cíl je však mnohem vyšší než zvládnout na závěr mého občasného vyvětrání kopec na jeden zátah. A třeba dodat, že ty víkendové kilometry byly i díky počasí opravdu jen taková "ochutnávka" do další sezóny a že ta obvyklá délka snad přijde se začátkem května. Závěr dubna tu kilometrovou bilanci snad ještě vylepší nějakou tou pěší turistikou. Zatím jsme ale v půlce dubna, tak boty na turistiku mohou být zatím v klidu. Příští týden, který čeká polobotky, se také trošku ve svých plánech umírnil, neb ten pražský víkend se nejen posune do formátu "necelých 24 hodin", ale podstatně se zredukuje i plánované užívání si na vltavské náplavce. V průtoku Vltavy a v objemech přehradních nádrží na jejím toku se totiž začínají projevovat ty nedávné silné deště, takže od dnešního odpoledne jsou zavřena nejen protipovodňová vrata Čertovky, ale i vltavské náplavky. Jak dlouho budou přehrady upouštět vodu, aby se připravily na další deště, to v tuto chvíli známo není, takže o víkendu zřejmě čekají pohledy na Vltavu a Pražský hrad jen z chodníku vedle silnice nad náplavkou. Ty dopadnou určitě a přestože předpovídají odpolední teploty přes 20°C a v předpovědi nechybí ani pár mm dešťových srážek, určitě se ke slovu dostane i fotoaparát.  A že by mohlo i pršet? V tom případě se tam určitě najde něco zajímavého pod nějakou střechou :-) Jinak jestliže o tomto víkendu celá naše širší rodina pobývala zde, příští víkend to bude v podstatě obráceně, neb většina bude tentokrát v Praze, přičemž dva jí "jen" projedou, aby sice také skončili na pár dní v hlavním městě, ale úplně jiného státu. P.S. A nápovědou, o které se jedná, není jedna z fotografií v dnešním příspěvku. Tam jsme měli ve středu odpoledne jen sraz my dva :-)

Uplakaný čas povelikonoční

Dny, které do dneška stihly uplynout od letošních Velikonoc, lze asi nejlépe popsat vývojem počasí, kdy od velikonočního pondělí, které svým počasím trošku navnadilo do jarního času, doslova hodinu od hodiny docházelo k jeho zhoršování až do dnešního stavu, kdy už snad všude po celý den leje. Však to také dokumentuje i poslední obrázek v dnešním příspěvku. Pravda, byly nějaké "světlé chvilky" v první půlce tohoto týdne, ale nic z toho netrvalo tak dlouho, aby to člověk nějak využil. Zejména když kalendář se tváří tak, že by už toho mělo být docela dost za námi. Sice nic z toho plánovaného, ale i ty pro tento čas obvyklé věci když se "nakupí", tak mohou ty plánované ovlivnit. Že bude letos zahrada "zpožděná", o tom už asi není pochyb. O co ji letos připravilo počasí v posledních dvou týdnech, to se ukáže, jak se trošku oteplí. Málem jsem zapomněl, že to nebylo jen o dešti, ale jednou i o dešti se sněhem a v úterý odpoledne se ke slovu dokonce dostaly i drobné kroupy. A co se do toho času resp. nečasu podařilo vměstnat? Něco v Pardubicích, něco v Hradci a když pršelo, tak něco doma, aby se aspoň něco mohlo "odfajfkovat". Potěšilo i doputování zásilky se dvěma DVD plnými fotografií na druhou stranu zeměkoule (po 39 dnech), "vyčištěný" kalendář na II. pololetí a také potvrzení minimálně pro tři víkendové akce, které by se měly uskutečnit do konce měsíce a které slibují zajímavé zážitky, jak doufám.  Což v podstatě znamená, že víkendy do konce měsíce tentokrát nebudou tím časem, kdyby se doma dalo s něčím "pohnout". A to i kdyby přálo počasí. Což na druhou stranu znamená, že pokud nechceme nic změnit z květnových plánů, tak ta poslední dubnová dekáda vyjma víkendového času bude doma hodně pracovní. P.S. Zajímavá úměra - čím více pršelo, tím více času se trávilo u notebooku. Na druhou stranu i v něm se povedl trošku větší úklid včetně pošty a výraznější posun zaznamenalo zpracování dvou dokumentů, které jsem slíbil připravit na začátek května. A abych nezapomněl, tak došlo i na tento blog, aby se příspěvky za několik měsíců zpět už konečně dostaly do archívu. Vše na obrazovce notebooku doprovázeno nejen reklamním smogem, ale i "vyskakujícími" současnými aktualitami, ve kterých asi vévodí ve všech pádech podstatné jméno "miliarda" resp. její násobky. A pro některé to, bohužel, začíná být všední pomalu "jako houska na krámě". A že přitom na mysl stále častěji přichází otázka "Kdy už to konečně někdo sečte a a začne řešit skutečný stav věci?", asi nepřekvapí. 

Velikonoční pondělí v jarním hávu

Počasí se překonalo, neb té oblačnosti na obloze bylo minimum, takže sluníčko "vytáhlo" teploměry poměrně hodně vysoko. Dopoledne patřilo koledníkům a po obědě přišla ke slovu i zahrada, aby se jí trošku ulevilo v místech, kde už je jaro v plném proudu. Zda se do něj zařadí meruňka a aspoň část rozkvetlých květů udrží jako základ letošní úrody, na to dostaneme odpověď tak za týden. A kde jinde by v takovém čase mělo být odpolední cappuccino, tentokrát s velikonoční "oblohou", na to je odpověď taky jasná, byť zahradní nábytek byl dnes venku jen na to cappuccino. Čeká jej totiž ještě jarní údržba a nebylo by nejlepší, aby předtím, než se k tomu dostanu, stačil zmoknout. A to by prý bylo dříve, než tu údržbu já plánuji zvládnout. Proto šup s ním  ještě zpět pod střechu pergoly. P.S. Nábytek tedy určitě nezmokne, ale já, pokud předpověď počasí nelže,  se tomu dešti zítra v Pardubicích asi nevyhnu. Jak tomu dopolednímu, tak i tomu podvečernímu :-(