Fexír korteš a holtra

Přiznám se rovnou, že poezii zrovna moc neholduji, ale pokud člověk natrefí na nějaký zajímavý veršík (aniž by jej sám nějak vyhledával), tak ale většinou na něm ulpí svým pohledem. Ale oprvdu jen na chvilku. Což se ale nepotvrdilo ve druhé půlce tohoto týdne, když jsem v odpoledních hodinách zase po delší době v rámci urychlení přesunů po Praze využil v pozdním odpoledni metro. Po nástupu do vozu jsem se octnul před reklamní plochou hned vedle dveří, z níž jsem až do vystoupení své oči již nespustil. Zpočátku, stojíce od ní cca dva metry, jsem své pochybnosti o správnosti čtení přičítal tomu, že mé brýle na dálku mám v tašce. Stačilo však dojet na další zastávku a dav mě posunul tak, že už jsem neměl potřebu řešit něco z nějaké dálky, neb jsem se k tabuli dostal na takovou vzdálenost, že bych si asi brýle již jen ztěží nasadil :-) . A jelikož na blízko vidím zatím dobře (nutno zaklepa) , tak písmenka byla jak vystřižená. Slabší to bylo s pochopením většiny těch slov i složenin v 1. a 3. sloce, neb jediné slovo, jehož význam jsem během jízdy snad věděl, bylo PERPENTYKL. Při něm jsem krátce pookřál, neb jsem se zase mohl projevit jako opravdový materialista, přičítající všemu nějaký fyzikální základ. A co že se za ním skrývá? Označení pro hodinové kyvadlo, vzniklé z pojmu PERPETUM MOBILE. Ale jak praví lidová moudrost "První vyhrání, z kapsy vyhání", význam ostatních mi už zůstal utajen stejně tak jako celková pointa tohoto díla. A tak jediným výsledkem (možná pozitivním) bylo, že během těch dvaceti minut jízdy, kdy jsem se v podstatě soustředil na zkoumání tohoto dílka, jsem zapomněl polovinu toho, co jsem si chtěl "v hlavě urovnat" po právě skončeném jednání. Místo v v mé hlavě, kde to mělo být "uloženo", obsadily šprosrlíček, křtalt, kopna a další nové pojmy k rozluštění. A pak že poezie v jakékoli formě a podobě nedokáže zaujmout :-)