pátek 31. prosince 2010
Za pět minut dvanáct
To by mohl být ten správný čas k ohlédnutí se za uplynulým rokem. Ale proč se zrovna v tuto chvíli ohlížet zpátky, když je třeba spíše se zaměřit už na to, co za pár minut v dalším roce přijde. Dobře tedy, malé ohlédnutí nebude na škodu, ale opravdu jen malé a možná trošku netradiční. Že to byl rok něčím zvláštní, zajímavý, krásný, šťastný i poměrně úspěšný, lhal bych, kdyby tomu tak nebylo. Vždyť o tom svědčí i zde dokumentované menší či větší zážitky spojené s prožitím 365 dnů právě končícího roku. Ale on byl v něčem trošku nevydařený, smutný i neúspěšný, ale o tom se zde nedočtete, neb to je o tom, že příště to určitě bude lepší, tak jaképak rozepisování se, že? Celkově se tedy dá říci, že bylo spíše polojasno s řadou opravdu slunečních dní, několika "bouřkami z tepla" a pár dny, kdy se mraky nad hlavou doslova honily a vidina vyjasnění se byla poměrně vzdálená. Ale aby bylo něco "celkově", musí se to skládat z nějakých částí. A co k tomu jiného využít, než těch našich pět smyslů, pomocí kterých vnímáme své okolí a prostřednictvím nich reagujeme na různé podněty, tedy zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu? Oči si letos opravdu přišly na své, neb se zásadním způsobem podílely na vytvoření celkového dojmu a že toho musely zpracovat! Pravda, něco vidět (tedy i číst) nemusely, ale takový je už život. Uši si opět potrénovaly zpracování zvuku na všech hladinách, od téměř absolutního ticha až po nízko letící proudové letadlo a stejně tak, jako oči, ani ony nemusely některé věci, zejména v samém závěru roku, slyšet. A chuť? Ta snad až na malé zklamání vyplývajícího ze zřejmě přílišného očekávání od norské národní kuchyně, která nás nějak minula, byla letos smyslem nejspokojenějším. Aby tomu tak bylo, výrazně napomohl čich, byť ten na rozdíl od chuti, která si mohla ve spolupráci se zrakem vybírat, musel vstřebat i řadu nepříjemných"informací", se kterými si nakonec ale taky poradil.
Posledním v řadě zůstal se svým hodnocením hmat. Pravda, nových tedy neznámých tvarů letos moc nepřibylo, ale situací, kdy se bylo třeba řádně držet nebo něco pevně uchopit bylo docela dost. A jelikož se v řadě případů nejednalo jen o fyzické uchopení - většinou se takové situace nazývají jako "chycení příležitosti za pačesy"- tak je to právě pomyslný hmat, který má nejvíce otevřených a zatím nevyhodnocených příležitostí, se kterými přepadává do příštího roku a vlastně tím i umožňuje navázat na vše dobré a snad bude varovat před opakováním toho, co se nějak nepovedlo, neb neděláme přeci žádnou věc s vědomím, že je to naposledy, že? A jak zní jedna z oblíbených filmových hlášek (Marečku, podejte mi pero), prostě pro uplynulý rok "je to dvojka":-) , což znamená spokojenost. Tu sice trošku v závěru roku kalí přepad jednoho "očekávání" do stavu "zklamání", ale jaký by to by byl život, kdyby zmizel moment překvapení. Byť někdy ne zrovna příjemného:-( Ale dost už psaní a hajdy ven, neb za chvíli se nad střechami domů rozvine novoroční ohňostroj a ten si přeci není možné nechat ujít :-)
Na druhé straně zeměkoule už jsou o rok napřed
Už od 11.00 hod.
našeho času se rozjelo 24 hodin oslav
příchodu nového roku 2011. Začalo to souostrovím Kiribati, pokračovalo to přes Nový Zéland (Marcelo, ještě jednou dík za krásné přání z druhé strany zeměkoule), Austrálii ( viz foto z tradičního ohňostroje u opery v Sydney, kde prý letos mělo být 1,5 mil. diváků), aby to za necelých 10 hodin dorazilo k nám a skončilo to na Hawaii. Prostě starej (myšleno r. 2010 :-) už balí kufry!


Vzhůru za sluncem a jasnou oblohou
čtvrtek 30. prosince 2010
Hodiny předposledního dne roku


středa 29. prosince 2010
Zákaz jízdy psích spřežení





Za humny není drak ale les


úterý 28. prosince 2010
Co by bylo dobré ještě stihnout do Silvestra?



pondělí 27. prosince 2010
Nejvyšší čas, zítra prý už bude mrznout až běda
"Vysvobození" přišlo
hned dnes v čase popoledním, kdy po zásahu servisního technika se konečně po domě zase začalo rozlévat teplo. Mj. jednalo se prý o poměrně banální záležitost. Ta ale v kombinaci ještě s několika drobnostmi, zejména nefunkční LED diodou na signalizaci poruchy, se pro kotel ukázala jako dostačující k jeho úplnému vyřazení z provozu. Silně
mi to připomíná naši cestu z Tater, kdy na palubní desce auta svítila od Žiliny kontrolka signalizující navštívit co nejdříve servis a způsobující vypínání motoru vždy po několika desítkách ujetých km. A výsledek tenkrát byl - "jen" porucha na čidle za pár korun. Ale ty nervy po cestě! A asi tak tomu bylo i s naším kotlem. Stačilo čidlo krátce zahřát - tedy nasimulovat provoz kotle - a výsledek? Zimu se svými dlouhými prsty se podařilo zase poslat do patřičných míst a domů se zase vrací pohoda. Zítra přes den sice ještě čekají pracovní povinnosti, ale pak už bude možno si v klidu začít užívat poslední dny tohoto roku. A do zimy to snad už bude jen za zážitky:-)

neděle 26. prosince 2010
Zima nás navštívila i doma :-(
Probuzení do druhého svátku vánočního rozhodně nevěštilo, jaký to nakonec
bude den. Sluncem zalitá zahrada, na palec nového sněhu - čerstvého prašanu jakoby říkaly "pojď už konečně ven". Vlastně vždyť to i uhodly. Jen s tím rozdílem, že místo zimní procházky to bylo jen na trase dům - dílna - garáž, a to opravdu mockrát. Důvod? Dopoledne vysadil plynový kotel a s ohledem na sváteční čas jsem všechno testování možné
příčiny nechal na sobě, abych v SMS servisnímu technikovi byl ve sváteční den co možno nejpřesnější. Pak ještě něco málo bylo za jeho telefonické podpory, ale výsledek stejný - nic. Takže nezbývá, než počkat na jeho zítřejší návštěvu a do té doby s omezenými zdroji tepla roztáčejícími elektroměr do neuvěřitelných otáček vydržet. A to si říkám, že to dopadlo ještě dobře - aspoň co do objednání servisu. Jaké bude jeho zjištění, bude věc druhá. Nejdůležitější však stále visí ve vzduchu, neb vše v tuto chvíli směřuje k řídící jednotce a její výměna, když přidáme stáří kotle, nemusí už být to nejlepší řešení. Ale žádné kdyby neplatí, tak pěkně postupně. Snad se do zbylých dnů tohoto roku brzy vrátí klid a pohoda, budeme si zase užívat teplo domova a přemýšlet, kam vyrazíme do té zimy za nějakými zážitky :-) Doma ji však nechceme!
sobota 25. prosince 2010
Na stromě i pod ním je docela živo, ...

pátek 24. prosince 2010
Díky, díky, díky Ježíšku
čtvrtek 23. prosince 2010
Milý Ježíšku
tak už můžeš přijít.
Uznávám, že jsem letos asi nebyl nějak
obzvláště hodný ale co kdyby, že? A kdyby nic :-), tak už samotný fakt klidu a pohody v těchto posledních dnech roku 2010 je dar nad dary. A abych nebyl neskromný, ať i vám se podaří prožít letošní vánoční svátky v klidu a pohodě, stejně tak i zbylé dny do úplného konce roku, abychom se do těch dní, co nás čekají v roce 2011, už od jeho samotného začátku pustili tak, abychom je maximálně využili k naší plné spokojenosti. K tomu nám dopomáhej ... (většinou ale jen každý sám, a sobě)


středa 22. prosince 2010
Že by konečně už ty poslední ?
Už to tak vypadá,
že dnešní návrat z Prahy byly ty poslední
"služební" kilometry letošního roku. Poté ještě poslední "kruhák", po pár kilometrech rovně po místní komunikaci poslední křižovatka s odbočení vlevo a po necelém kilometru by mohl začít slavit svátky i "věrný plechový oř". Do konce roku už mu mohu slíbit, že to budou "jen" kilometry na cestách za zimními zážitky nebo jen nějaké krátké pojížďky v okolí. P.S. Možná, že v rámci nich dokončíme další kruh kolem zeměkoule - šestý :-) A moc kilometrů jich na to už netřeba.
neděle 19. prosince 2010
Poslední svíce na adventním věnci dohořela
Zlatá neděle
končí a s ní dohořela i poslední (čtvrtá) svíce na
letošním adventním věnci. Byť nebyla zapálena světlem z Betléma, jak jsem si v minulý týden v duchu plánoval a ve skutečnosti na cestu do města pro oheň ale zapomněl. Její klidný plamen, po celý den šířící klid do svého okolí, zvěstoval, že do vypuknutí vánočních svátků již zbývá necelý týden. Jaké ty letošní asi budou?Určitě krásné, letos možná i bílé. A že k zážitkům z letošního adventu přibudou v samém závěru roku ještě nějaké další, není pochyb:-)

sobota 18. prosince 2010
O den později by zde už byla smůla
Nápad doplnit štědrovečerní stůl ještě o jinou rybu, než u nás říká domácí tradice, byla věc jedna. Ale realizovat
(pozn. v rozumném čase a ne za každou cenu) je věc druhá. Oblíbeným informačním kanálem (Internet) jsem se s místem, kde by se mohli vyskytovat štiky na prodej, postupně přiblížil až na necelou dvacítku km od našeho domečku s tím, že zda ještě jsou, lze ověřit jen na místě samém. Ještě že existuje mobil, takže jsem se včera dozvěděl, kde štiky skutečně mají a na Internetu i dohledal, kdy tam jsou, abych v příštím týdnu (za předpokladu dřívějšího odjezdu z Prahy) se tam stihl stavit v čase prodeje. Tedy naplánováno, to jóó, ale pravděpodobnost, že se mi to podaří, nic moc :-( Občas ale musí zasáhnout náhoda. Vzpomněl jsem si na ještě bližší sádka - v Bohdanči, na Internetu ale našel, že tam jsou jen ve čtvrtek (žádná informace o vánočním
prodeji). Přesto jsem zpáteční cestu z Pardubic zvolil kolem nich. A vyplatilo se, otevřeno měli (na dveřích jen malá cedulka informuje o vánočním prodeji), ale zjevně nepotřebují další reklamu, neb místních i okolních tam bylo docela dost. Na můj dotaz "Máte štiku, prosím?", kladná odpověď. "Něco tam ještě bude, ale už jsou menší" a za chvíli mi jednu vylovil. Sice se zdála trošku menší, ale jak víme, zdání klame - je fakt akorát:-) Takže po chvilce práce s ostrým nožem vše připraveno - jen vyndat z mrazáku, připravit na grilu a servírovat. Ale na to si ještě pár dní počkáme. Teď už nás ale může hřát pocit, že se to povedlo, neb štika je rybáři z hlediska produkce označována jako vedlejší ryba a jako takových je logicky mnohem a mnohem méně než tradičních kaprů, byť (možná) jinde jich třeba budou mít dost i v následujících dnech, kdo ví?
úterý 14. prosince 2010
Venku minus pět a půl a sněží

neděle 12. prosince 2010
Aby světlo z Betléma zažehlo adventní svíci,
samozřejmě již tu poslední, neb ta předposlední již hoří, zbývá na jeho opatření necelý týden času. A jelikož nejsme z Brna či jeho nejbližšího okolí, kam jej včera
delegace brněnských skautů v 18:33 hod. přivezla z Vídně vlakem EC Franz Schubert, aby jej dnes při mši svaté v katedrále sv. Petra a Pavla předala do rukou brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho, musíme si počkat až na jeho rozvoz vlaky po celé republice, který proběhne v sobotu 18. prosince 2010. Ke všem lidem dobré vůle z Hradce Králové a okolí letos dorazí plamínek pokoje a míru - Betlémské světlo - po přestupu z rychlíku R866 Šluknov v Pardubicích na rychlík R988 do Liberce - ve 13:18 hod. na hlavní nádraží. Třeba nebude mít zpoždění :-) Pozn. Foto pochází od ČTK

Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)