Vlastně konec už byl před pár desítkami minut, teď už jsme pár desítek minut v novém. Ale zpátky ke včerejšku. Zase jednou opravdu dlouhé úterý a jelikož středa k tomu začíná poměrně brzy, a to hlavně na pražské poměry, auto tentokrát zůstalo v podzemní garáži a cesta domů se vyměnila za přespání v Praze. Toho jsem tentokrát patřičně využil k tomu, abych se vypořádal s jedním "dloužkem" ze závěru loňského roku. A aby to bylo "stylové", tak jsme se domluvili, že si k tomu večer někde sedneme a něco k tomu ochutnáme. Byť pivo nepatří k mým nějak zvlášť oblíbeným nápojům, zvědavost jako obvykle nedala a tak to skončilo u ochutnávky méně tradičních piv ve vršovickém Zubatém psu. A že jich tam měli :-) Mimochodem když jsme u toho názvu, hodně dlouho mi dalo, abych "přetloukl" to, jak jsem si to místo zafixoval, tedy jako Ztracený pes. A v tom jsem málem "zblbnul" i kolegu, který ten tip na dnešní večer dal. A jaké to tam bylo? Nadpis hovoří za vše. A pokud nestačí, je tu ještě i pár obrázků k tomu. Pivo však tentokrát bylo spíše takovou kulisou pro to, co jsme za uplynulý půlrok prožili, prostě "jak nám dupou králíci". P.S. Doufám, že "píšťalka" přijde k duhu, na skleničku už doma čeká jeden dáreček z Chorvatska. Tak ještě jednou dík, Karle. A třeba to bude právě tato stránka, na kterou se z Litvy podíváš :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat