Na rozdíl od sešupu po zelené a pár kilometrech po modré jsme to vzali rovnou po žluté, pak po lesní cestě, abychom v pohodě téměř po vrstevnici dorazili na konec Čertova dolu do místa, kde byla původně kovárna. A odtud to už bylo dolů po naučné stezce s řadou zastavení dokumentovaných čočkou fotoaparátu až k boudě U Bílého Labe. Jedině lákadlo v podobě krkonošského kysela nám “nedovolilo” se zde zastavit a něco málo chvilku před polednem ochutnat, neboť z té jejich udírny se linula úžasná vůně. A tak poslední stoupání tohoto víkendu zakončené otevřením se oblohy, aby poslední obrázky byly opět bez mráčku. Pak u auta rychlé převlečení se a před odjezdem domů třešnička na dortu tohoto víkendu, krkonošské kyselo doplněné rovnou malým desertem a cappuccinem. Z toho, že nebylo hlavní jídlo, lze usoudit, že to jejich kyselo je tu opravdu vydatné :-). P.S. A že bylo třeba po té dopolední desítce doplnit energii.
Na rozdíl od sešupu po zelené a pár kilometrech po modré jsme to vzali rovnou po žluté, pak po lesní cestě, abychom v pohodě téměř po vrstevnici dorazili na konec Čertova dolu do místa, kde byla původně kovárna. A odtud to už bylo dolů po naučné stezce s řadou zastavení dokumentovaných čočkou fotoaparátu až k boudě U Bílého Labe. Jedině lákadlo v podobě krkonošského kysela nám “nedovolilo” se zde zastavit a něco málo chvilku před polednem ochutnat, neboť z té jejich udírny se linula úžasná vůně. A tak poslední stoupání tohoto víkendu zakončené otevřením se oblohy, aby poslední obrázky byly opět bez mráčku. Pak u auta rychlé převlečení se a před odjezdem domů třešnička na dortu tohoto víkendu, krkonošské kyselo doplněné rovnou malým desertem a cappuccinem. Z toho, že nebylo hlavní jídlo, lze usoudit, že to jejich kyselo je tu opravdu vydatné :-). P.S. A že bylo třeba po té dopolední desítce doplnit energii.
Žádné komentáře:
Okomentovat