středa 6. listopadu 2019

Ještě že máme tu zahradu

Proč ten povzdech, když teď už je a ještě chvilku to bude na ní v podstatě jen o práci? Tedy o její přípravě na zimu a příští sezónu. Ten povzdech nebyl ale nad tím, co mne zde ještě čeká, tedy hlavně to podzimní rytí, byť včera by to tak mohlo vypadat. Ale stačilo 24 hodin, pracovní den strávený v Praze, a pohled je úplně jiný. Odpolední "upouštění páry", když se mi to nepodařilo rovnou v Praze při návratu z jednání, nebylo jako tradičně, když mne to potká, u sporáku a přípravě něčeho pikantního, ale tentokrát s rýčem v ruce. A tak se stalo, že máme snad poprvé zryto v předtermínu. A v podstatě, když pominu ten kousek u broskve zrytý o víkendu, hned "z jedné vody načisto" :-)

Žádné komentáře: