Ale k tomu se dostanu později, neb dnešek po návratu z práce začal trošku netradičně. Podařilo se totiž zajistit odvoz pro necelé 2 kubíky starých střešních tašek. Ty původně tvořily střechu zahradní kolny, ze které před téměř dvaceti lety (!) vznikla pergola a tašky "okupovaly" malý sklípek vedle ní. Proč? Tam nepřekážely a sklípek neměl v podstatě žádné využití, takže nějak nebyla vůle to řešit :-( Letos v létě se to ale změnilo a trošku shodou náhod (soused přes ulici dělal novou střechu), tak jsme se s jednou fůrou "svezli". Nakonec to byla i slušná rozcvička přemístit je ze zahrady na valník přistavený ke stodole přes ulici. Museli jsme s sebou "hodit", neb na večer bylo připraveno "domácí kino" a "vstupenkou" byl příspěvek do "festivalového rautu". Prostě když letos nemohly být Vary s jejich tradičním filmovým festivalem, tak tu vznikl nápad "udělat" si je na zahradě. Samozřejmě s patřičnou "propagací" včetně názvu (1. LLFF), který v sobě skrývá i 1. písmeno křestního jména hlavní organizátorky. A když "kopie", tak se vším, co k tomu šlo v domácích podmínkách zajistit. Byť kolonádu a Pupp nahradit nešlo a pořád bylo nutno respektovat i současnou divnou situaci kolem nás. A když se k tomu přidalo pěkné počasí, byť ti zimomřiví si s občerstvením přinesli i deku, a před a po promítání byla i chvilka na "výměnu informací" - nejen o "dopadech" 1. vlny Covid-19, neb uplynulý půlrok přinesl i řadu jiných novinek a zážitků. P.S. Takže opět za rok na 2. LLFF a snad i bez toho nezvaného doprovodu (covid-19).
Žádné komentáře:
Okomentovat