Noc na dnešek byla opravdu "netradiční", neb tolik "epizod" ve snu už dlouho nebylo pohromadě. Už samotný fakt, že se mi v poslední době něco zdá, by zasluhoval poznamenání, natož ten dnešní noční příděl. Co by ty epizody mohly znamenat, po tom jsem se už nepídil. Byla to všehochuť od tradičního padání odněkud, přes létání někam až po různé zkoušení, co vydržím. Byť jsem se moc nevyspal, neb dva pády skončily těsně nad zemí probuzením, u opakované maturity, navíc z úplně jiných předmětů než tomu bylo ve skutečnosti, jsem "prošel s odřenýma ušima". A tak nebylo divu, že ten start do dnešního dne zrovna nebyl nic moc. Ale chvilka na čerstvém vzduchu po poledni na zahradě a odpolední "procházka" od auta zaparkovaného u náplavky do hradecké Šatlavy vše uvedla do stavu, který zaručoval, že na večerním slavnostním koncertu Filharmonie HK mne nedožene spánkový deficit. Nic na tom ani nezměnilo podvečerní posezení u večeře v hradecké Šatlavě. A koncert? Opět prima zážitek, tentokrát z výběru z klasik českých mistrů, tedy Smetany, Dvořáka a Fibicha. Takže dnešek vlastně dopadl tak, myslím i s těmi sny, jako by se do něj mělo vejít od všeho něco. A co se nestihlo v reálu, to doplnily sny. Předchozích několik dnů už tak "bohatých" nebylo, ale už samotný fakt, že venku pokračují nadprůměrné teploty a o sluneční paprsky není nouze, je něco, co posouvá pocitovou a hlavně zážitkovou "základnu" docela nahoru. Takže když se k tomu přidá i poměrně všední zážitek, už je to něco, co v tomto čase nebylo v předchozích letech obvyklé. A letošní nadprůměr ještě nekončí.
Žádné komentáře:
Okomentovat