Tentokrát s o dvě a půl hodiny kratším letem proti minulé cestě (Mauritius), ale s o necelé dvě hodiny delší dobou na přestup. Proč? Protože tam, kam jsme letěli, je to blíž než minule. A ten delší přestup? Prostě jsme si chtěli užít nové letiště v katarském Doha. Vše tentokrát včetně kufrů a rychlého pasového odbavení klaplo, takže jsme už v půlce dopoledne byli na hotelu a čekali, zda bude místo našeho zdejšího pobytu k dispozici dříve než v obvyklém čase. To čekání je většinou dáno tím, že ten hlavní nápor turistů přistává v ranních hodinách a ti co směřují hlavně do Evropy, tak ti odsud odlétají v podvečer. Takže nemají důvod jít v hotelu na check-out dříve než na poslední chvíli. A když se to potká, tak teprve poté začíná úklid a příprava pokoje. Byť v tom 31°C horku a po delší cestě nás to čekání moc nebavilo, ale dopadlo to pro nás poměrně dobře a chvilku po poledni jsme začali nejen vybalovat, ale už se i seznamovat s tím vším kolem včetně vody v moři i bazénu. Ale to jen na chvíli, neb za dvě hoďky už byla domluvená schůzka s reprezentantkou místní cestovní agentury Neirou stran našich akcí mimo hotelový resort. Mimochodem po 30 hodinách se dvěma krátkými klimbnutími v letadle. Ta sice dorazila o půl hodiny později, ale jelikož jsme to měli už předem rozmyšlené, tak o to ta schůzka byla kratší. A to hlavní bylo, že se nám povedlo se dostat na zítřejší výlet na dva další ostrovy (La Digue a Praslin), neb jiný termín by až do našeho odletu pro nás už nepřipadal v úvahu. Drobný detail, odjezd od hotelu do přístavu je v 6.15 hod. (tedy v čase, kdy je u nás o 3 hod. méně), takže dospávat se ještě dnes asi moc nebude a navíc návrat bude po cca 13 hodinách putování za místními zážitky. Trošku to sice vylepšila podvečerní chvilka klidu u bazénu, ale přiznám se, nic moc. Navíc trošku i obava, zda se tak brzy ráno na buzení mobilem vzbudíme. Recepci jsem o "wake-up call" ale žádat nechtěl, tak si nakonec věřím. Zejména když na ty obavy dala zapomenout skvělá večeře z místní creolské kuchyně. Teď už jen nachystat vše s sebou, snažit se co nejdříve usnout a věřit, že signál z mobilu v 5.15 hod. nás probudí a vyrazíme za zážitky. Plány na zítřek toho zahrnují tolik, že by nám mohl závidět leckterý japonský zájezd do Evropy. A že ti toho stíhají dost. Zda ale taky tak brzo vstávají, to nevím. My, abychom si mohli o pár minut přispat, máme místo snídaně k vyzvednutí tašku s jídlem a pitím s sebou, neb nejsme první ani poslední, co brzy někam jedou nebo dokonce odjíždějí. Navíc v tom čase ani snídaně ještě není. P.S. Mimochodem formulář pro "Breakfast To Go" tu má opravdu skvělou nabídku. Její konzumací cestou do přístavu začne první celý den našeho pobytu. Že jej bude následovat ten úplně opačný, tedy odpočinkový, o tom už teď není žádná pochybnost. Zejména když v pátek 17.11. je u nás státní svátek :-))
Žádné komentáře:
Okomentovat