Po polojasné sobotě, kdy jsem si mezi nákupy pár drobností užil i krátké procházky po labské náplavce, v neděli už bylo to zimní (ne)počasí zase zpět, což pomalu vypadalo na to dát si čaj a zalézt někam pod deku. Navíc lunární kalendář na víkend nedoporučoval jakékoli práce mimo dům, tedy na zahradě. Ale až tak to nakonec nedopadlo, neb k činnostem pod střechou pergoly nic neuváděl. A tak to dnešní nicnedělání alespoň na chvíli přerušila likvidace vánočních stromků, aby začátkem jara, až ty větve trošku proschnou, se v krbu proměnily v pár lopatek popela do kompostu. Co měly oba víkendy společné, byly cesty do Hradce po oba dny. Lišily se jen délkou. Ta sobotní zabrala nejen celé dopoledne, ale i kus odpoledne, kdežto ta podvečerní nedělní byla jen na otočku s cílem vyzvednout "dámu na H2". Nejednalo se o šachy, ale o to, že Ali přijela (poprvé sama) autobusem z Prahy strávit u nás část svých školních prázdnin a ten přijel právě na stanoviště H2 hradeckého THD. S počasím to sice na těch pár dnů moc nevypadá, ale snad se nějaký ten prázdninový zážitek podaří. V sobotu bylo venku a na silnicích docela dost lidí, takže se nebylo čemu divit, že v poledne, když jsme se vraceli z Hradce domů, kde by nás, pokud cestou ještě nenakoupíme, čekala skoro prázdná lednička, málem nebylo místo v naší oblíbené restauraci. Ale i to dopadlo a po doplnění energie a nákupu, který tentokrát skoro vyplnil nákupní vozík, už nezbylo, než sledovat, jak to jarní počasí zase mizí a s ním i nálada se ještě do něčeho pustit. Zejména když k tomu byla taková podpora ze strany lunárního kalendáře :-)) Nakonec se aspoň povedlo udělat po nějaké době zase pořádek v notebooku i v poště a poslat na pár míst aspoň pár řádek o dění od začátku tohoto roku pod naší střechou. Nebylo jich moc, neb aby bylo o čem psát, musí se začít něco většího dít, k čemuž se sice ještě nějak nedospělo, ale dávám tomu už jen týden dva, kdy by se to mohlo zlomit. Náměty už jsou pohromadě, teď už je "jen" nějak mezi to obvyklé dění poskládat. Podívat se v tom dešti po zahradě lunární kalendář dnes nezakazoval :-), takže aspoň zjištění, které asi není překvapením, že už "je venku" česnek. A jakmile ustane na chvilku to deštivé počasí, že čekají broskve na první postřik proti kadeřavosti a ovocné stromy na zimní řez. U toho prvního jsem už chytil první letošní "zpoždění", neb ti, co tomu opravdu rozumí, stihli postříkat během soboty. A uzavřu to asi tím, že nejen Jizerská 50 se letos odpískala, ale pro mne i celá sezóna, neb s počasím to v našich končinách na rozdíl od těch pravých nadšenců běžkového lyžování už nějak nevidím a do nadmořských výšek kolem 1400 m n.m. za jarním sněhem (pokud vůbec nějaký tam ještě připadne) mne to už také neláká. Zejména když si občas prohlížím obrázky z těchto míst okem webkamer.
Žádné komentáře:
Okomentovat