čtvrtek 29. února 2024

Měl to být jen takový den "navíc"

Proč? Vždyť s ním i kalendář počítá jen jednou za čtyři roky, a když k tomu přidám i počasí za oknem, tak je to vlastně jen jakési prodloužení čekání na meteorologické jaro, které už čeká za dveřmi. Že by to nějak vylepšilo náladu posledních dnů, to taky nelze říci, neb jejich "výplň" byla tentokrát obzvláště nezajímavá. Ona o tom už napovídala ta dopolední mlha, že na to pouštět se do něčeho většího ještě není ten správný čas. Zejména když ten "moribundus" nás opouští velmi pomalu. Mně se mu sice podařilo odolat, ale někdy jsem si připadal stejně "omezovaný" jako ti, co se snažili s ním několik dní bojovat.  Na druhou stranu si ale říkám, že by to nemělo být jen o čekání, zejména proto, aby si člověk za pár dní neřekl, že mu ty dny jen "protekly mezi prsty". Takže se aspoň podařilo něco "odkrojit" ze "zásobníku akcí", které sice snesou odkladu, ale taky se někdy musí udělat. Zejména když už mají své plány letošní výpravy za zážitky, tak aby si člověk vedle toho ještě udržel i tu motivaci na letošní "pracovní" sezónu, jejímž začátkem bude poměrně zásadní redukce uložených věcí. Tentokrát v prostorech příslušenství domu. A jelikož to je pod střechou, tak nic nebrání tomu, aby se s tím pomalu začalo, aby člověk nebyl překvapen, až se tu objeví kontejner na objemný odpad. Kde zatím funguje jen "kontrola stavu", je zahrada, neb těch pár ředkviček rostoucích ve skleníku žádnou péči nepotřebuje a ostatní má ještě čas, zejména když je to všechno tak namočené, byť dle vegetace už to spíše vypadá, že tu máme to astronomické jaro. Tady se docela těším, jak zafunguje nový pomocník, který by měl podstatně ulehčit jarní přípravu půdy na zahradě a pomoci předcházet event. problémům se zády :-) Mimochodem tuto část své tělesné schránky jsem si, byť ne úplně z vlastní vůle :-), nechal ještě preventivně "přerovnat" na rehabilitaci. A že u toho tato "prevence" neskončí, svědčí i pozvání praktické lékařky k návštěvě. A to se neodmítá, neb byť jsem v několika posledních letech zásadně omezil počet najetých kilometrů autem, až na nulu to dostat nechci. Jinak věřím, že s dalšími obrázky se sem dostane i více barev, neb těm dnešním už chybí jen málo, aby to zde bylo jen černobílé. Stejné by už mělo platit o těch příštích dnech, aby ten černobílý obvyklý základ doplnily útržky z barevného spektra. A nějaký ten "výbuch" radosti se k tomu také snese. P.S. Předpoklady pro to jsou, aby tentokrát ty radostné události, resp. jejich počet, konečně překonaly ty druhé, což posledních pár let tak nebylo.

Žádné komentáře: