Než sem přibyde těch pár řádek ke zde přiloženým obrázkům z posledních dní, třeba doplnit, že titulek dnešního příspěvku má tak trošku širší význam. Přiblížit by se dal jako něco mezi otočením hlavy a určitým zamyšlením, což i znamená, že ne ke všemu zde uvedenému budou obrázky resp. že některým zde uvedeným obrázkům musí stačit, že tu jsou zveřejněny. A to otočení hlavy bude taky oběma směry, tedy dozadu i dopředu. Co je tím zamýšleno, to už nechám na čtenáři. Ono to dovození asi nebude třeba jen u těch některých, neb k ostatnímu by ten komentář měl být jen v podstatě heslovitý. Pro mne těch několik uplynulých dnů bylo hodně zajímavých. I přesto, že nějaký ten více hodnocený zážitek nepřineslo. Nejen tím, jak se nakonec v nich vyvinulo počasí, ale také že na zdolání letní angíny stačila tentokrát jen jedna dávka antibiotik. Taky že člověk po téměř půlroce občasného pobývání v "cizím světě" je stále překvapován situacemi, které přináší, a že místo středeční cesty na pražské hlavní nádraží za Orient Expressem Praha - Paříž musela stačit návštěva drogerie v hradecké Paříži, ale hlavně tím, že po několika částečných pokusech o ukončení jedné životní etapy to ve středu nastalo definitivně. Potvrzeno na jedné straně žloutkovými věnečky a na straně druhé další velkou kytkou. Středa také ukázala, že všechno má nejen svůj čas, ale i své požadavky, takže očekávat, že útlum zvýšené péče vedoucí úspěšně k nápravě nezaručuje, že dosažený výsledek se už udrží. Naštěstí to byla "lekce" ještě v pravý čas, aby si člověk na konci září k tomu nevyslechl "zbytečný" komentář. Zvláště když jej to opravdu hodně stálo, přičemž ta finanční stránka rozhodně nebyla tou jedinou a hlavní. Když už jsem zmínil tu "větší" péči, tak po tom samém volají některé části zahrady, takže to "uvědomění si" této skutečnosti, aby se člověk k tomu "neprobudil" až v časech, kdy se příslušné roční období bude ptát toho předchozího, co člověk dělal. "Odnesla" to zatím betonová zatravňovací dlažba, která je bez vegetace a poloviny zásypu a 15 metrů dlouhého pásu kameniva oddělujícího v zahradě dlažbu od trávníku, které se podařilo konečně opatřit trávníkovým lemem. Jinak kde se to počasí pro týden na kolech moc "nevychytalo", byl ale určitě jih Moravy. Přesto to určitě byl týden plný zážitků. Díky za obrázky. Nám už se to taky blíží, takže by se tyto stránky zase mohly dočkat pár obrázků z dalších dosud nenavštívených končin, byť co do jejich státní příslušnosti už to bude šestá návštěva této země. Když už jsem zmínil zahraničí, tak třeba nezapomenout, že ani o obrázky z tuzemska nebudou tyto stránky o prázdninách ochuzeny. Tentokrát to sice bude jen o cca padesát kilometrů západně a o půl kilometrů výškově méně od místa našeho loňského pobytu, ale s možností více do toho zapojit auto. Takže míst k návštěvě se v jeho blízkém okolí tentokrát nabízí opravdu hodně. A že s většími plány se rozhodně nekončí, svědčí hledání (zatím marné) místa/trasy na jednu zářijovou několikadenní turistiku a taky na jeden přibližně stejně dlouhý posezónní pobyt se záměrem užít si chvilku takové té místní atmosféry. Prostě někde se zastavit a sledovat nejen jak plyne čas, ale i jak jde život. Stran těch jednodenních se kalendář už postupně plní hned od příštího týdne a dohlédnout už jde pomalu až do začátku října. P.S. Co se ale v nich mění, je to, že už se člověk nebude s autem tolikrát vyskytovat na pražské Jižní spojce a vlastně ani v Pardubicích.
Žádné komentáře:
Okomentovat