Zatím to sice vypadá jen na pár kapek, ale aspoň něco, neb vše kolem je tak vyprahlé, že ani větší večerní zálivka toho v posledních dnech už moc nezmůže díky těm vedrům přes den. Předpověď sice říká, že by u těch pár kapek nemělo zůstat, ale jelikož v dálce už zase prosvítá obloha, tak odhadovat, co z toho nakonec bude, nějak nemá cenu. Zvláště když se může najednou objevit bouřka z tepla a všechno bude jinak. Takže se raději vrátím k těm pár uplynulým dnům, na jejichž rámci měla zásadní podíl předepsaná antibiotika. A jelikož po třech dnech zabrala, byl ten domácí program hned bohatší než jen doma ležet pod dekou. Avšak na nic, co bylo až do dneška původně plánováno, nedošlo a mimo dům zůstalo jen u zajištění páteční návštěvy v Bohdanči a nákupu pečiva. "Náhradní termíny" pro zrušené akce nebude vůbec obtížné najít, neboť včera se při náhledu do společného kalendáře naskytl téměř neuvěřitelný pohled. Na další dva týdny není v něm ani čárka. Takže to hlavní, co bylo zrušeno, našlo svůj termín hned v příštím týdnu od čtvrtka do soboty a ve středu se dostane i na plány na uplynulé pondělí. Zda se do středy ještě "vejde" se podívat na Venice Simplon - Orient Expres Praha - Paříž, který právě v těchto dnech letos zavítá do Prahy, aby ji opustil ve středu v 9:15 hodin, to už jako nějak pravděpodobné ale nevidím. Ale není tu naposledy, takže třeba příště. V právě končícím týdnu doplnily letošní domácí výpěstky další dva produkty, česnek a brambory. Jejich "konzumační" test dopadl na výbornou. V prvním případě to byly k sobotnímu grilování připravené tzatziky, v tom druhém jako součást nedělního rybího dortu. "Horké" barvy v zahradě stále opticky vedou, díky antibiotikům se odpoledne pod slunečníkem u pergoly ale stále podává jen jedno frappé. Druhý nápoj je sice také kávový, ale teplé cappuccino. A jelikož jsem v pátek měl v Sázavě "kliku", tak víkend byl tentokrát makový. Myšleno co do přílohy k odpolední kávě. Čaje tentokrát měly svůj čas dopoledne, kdy je ještě snesitelnější venkovní teplota. Stran domácí údržby po loňské údržbě míst v zahradě pokrytých kameny letos přišly na řadu travní dlaždice resp. rošty, takže je to docela výzva dostat z nich veškerou vegetaci. Původně tam byla jen tráva, která byla postupem času odsunuta na pozadí a místo se stalo rájem všeho možného, byť u země nadále udržovaného, rostlinstva. Tedy převážně různých hodně odolných a na vláhu nenáročných plevelů. Takže teď všechno ven. Nejprve rostlinstvo, pak půjde ta vyčerpaná hlína. Že to v tomto vedru moc rychle nejde, asi netřeba zdůrazňovat. Zejména když mezi nástroje patří i kladívko a špičák, neb teprve někdy až po takovém rozrušení obsahu té kapsy je možno z ní něco vyndat. P.S. Už ani brzo ráno není na nebi nad Evropou nějak volněji. Ale ranní let na Krétu dorazil na letiště v Chanii v plánovaném čase, takže přejeme krásnou dovolenou a těšíme se na nějaké obrázky. P.S. Naši blížící se letošní první týdenní dovolenou jsme si připomenuli ve čtvrtek, když do mobilu dorazil krásný obrázek západu sluníčka nad Středozemním mořem. Na nás ale pro změnu čekají obrázky jeho východu nad Jónským mořem a západ bude tentokrát "jen" nad pevninou. V případě toho druhého týdne dovolené si nejsem jistý, v jakém čase se sluníčku ráno podaří překonat ty kopce a jak brzo k večeru za nimi zase zapadne :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat