Bílá ještě není na soupisce

A skoro máme už za sebou ten poslední týden před sv. Martinem. A jak to tak vypadá, tak bílá nastupuje do hry zatím jen v nadmořských výškách nad 800 metrů. A to opravdu jen sporadicky, takže na masovější sklouznutí to zatím ještě nevypadá, přestože na vrcholu Černé hory a na Horních Mísečkách se nám objevily první dvě upravené "pětky". A tak se stále kocháme sychravým podzimem a žasneme, jaké barvy vlastně dokáže vykouzlit. A také jak s ním bojují pozůstatky léta. Pravda, růže už měly být dávno ostříhané, což se také stalo. Ale byl by to hřích ustřihnout těch pár výhonů s poupaty, když je stále šance, že ještě vykvetou. A co teprve, když se objevují ještě nové, tak třeba i z nich ještě něco bude :-)

Svatomartinské přichází 11.11.2009 v 11:11 hodin

To je ten pravý čas pro vinaře, kdy zavírají dveře za loňskou sezónou a otevírají je pro tu novou. A pro nás příležitost poprvé ochutnat letošní víno. Jaké bude? Určitě dobré a určitě bude z čeho vybírat, neb známku Svatomartinské získalo letos celkem 211 vzorků od 89ti vinařství. Zajímavé bude i to, zda vinaři ho uvedou na trh ještě více, než v loňském roce, kdy jej naplnili do více než 700 tisíc lahví. Byť to kolem nás a někdy i s námi nevypadá moc růžově a šetří se už na všem možném, tak stejně jako to bylo (a někde ještě je) s letošním burčákem, i Svatomartinské určitě nezůstane na ocet - a to doslova a do písmene. V době podzimních plískanic si nechat ujít svěží chuť mladého vínka, to oželí málokterý milovník tohoto moku. A když se k tomu přidá ještě nějaké to dobré jídlo, nejlépe jeho nejlepší kamarádka Svatomartinská husa s knedlíčkem a červeným zelím, u kterého se sejdeme se svými nejbližšími,to by opět nemělo mít chybu. A abychom příjezd sv. Martina náležitě a v klidu oslavili, musíme se spokojit s tím, že na něj, vínko a husičku dojde až v sobotu, jak nám odpočítává i naše "Svatomartinská časomíra" napravo pod vlaječkami pravidelných i náhodných návštěvníků těchto stránek. Pravda, opravdu stylové by to bylo oslavit to ve středu před polednem, ale to by bylo opravdu jen pro formu, zejména když by to musela být jen opravdu symbolická ochutnávka. Takže "Vydrž, Prťka, vydrž" aneb jak říkala babička, "Šak sa dočkáš". Pozn. Vinaři opravdu vsadili na vyšší zájem a tak uvedou na trh něco málo přes 900 tisíc lahví. A to je proti loňsku nárůst téměř o 25%, což při letošní nižší úrodě hroznů vyvážené prý ale velmi dobrou kvalitou a připomenutí ne zrovna růžové situace (byť růžové Svatomartinské ji sice vylepší, ale jen na chvíli :-) kolem bude opravdu velká zkouška trhu.

Dej přednost letadlům v obou směrech

Venku tma jak v pytli, na okno tluče drobný déšť a občas tu profrčí nějaký ten vlak. Toť aktuální pohled na svět mezi čtyřmi stěnami kladenského hotelu La Park, který mi bude "útočištěm" po dobu následujících dvou celých dnů, kdy bych si zde měl v rámci firemního vzdělávání "prosvištět" své znalosti z oblasti projektového řízení. Téma rozhodně není cizí, vždyť v nedávné době jsem jej občas pro dvě agentury i přednášel, takže by to mělo být v pohodě a mohlo by dojít i na nějaké ty restíky z práce, neb na rozdíl od předchozích školení jsem přidal i nocleh. Dvakrát denně se z domova harcovat v té největší špičce ještě k tomu přes celou Prahu, to se mi opravdu nechtělo, byť těch dnešních cca 30 km z pražské kanceláře sem jsem projel v pohodě a poměrně i rychle, abych v podstatě jen "vyměnil židli a stůl" z jiné, zapnul počítač, připojil se do netu a pokračoval v práci. Cestou sem jsem si vzpomněl na loňskou dovolenou, kde jsme okukovali startující letadla na samém kraji dráhy. Proč? Když jsem viděl na silnici značku omezující rychlost na 30 km/hod. a k tomu ještě druhou výstražnou upozorňující na letadla, tak jsem si říkal, že Ruzyně je už přeci daleko na podobné okukování, tak co to může být? A najednou koukám a já i auto přede mnou jedeme po silnici přetínající vyznačenou přistávací dráhu. Prostě aby byla travnatá letištní dráha dostatečně dlouhá, využily se louky po obou stranách silnice. Ta je samozřejmě dokonale spojuje, tedy nemá zde žádnou zvláštní krajnici natož příkop :-) A byť je tu provoz spíše ojedinělý, tak dávat bacha musí jak řidiči tak i piloti. Btw. jak by se asi šéf tvářil, kdybych se mu snažil tvrdit, že jsem se cestou na školení srazil s letadlem a poškodil svěřené auto :-)

Na návštěvu balónem ? Asi ne ...

Není to dlouho, co jsem zde popisoval putování horkovzdušného balónu v našich končinách. A zřejmě ve stejný den se do asi ale daleko nepříjemnější situace dostal další pilot horkovzdušného balónu. Tentokrát nad samým centrem Hradce Králové a navíc se dvěma dalšími dospělými a dvěma dětmi, jak jsem se dozvěděl v reportáži na netu v dnešních "Novinkách.cz". Zřejmě se rozhodli prohlédnout si město z výšky a něco se jim pokazilo, neboť myslet si, že i přes poměrně tristní situaci se zaparkováním aut v centru města by někdo raději volil k návštěvě známých horkovzdušný balón, asi nebude ta správná úvaha. A tak prý jen díky technickým problémům začal balón nad městem poměrně rychle klesat, aby řízen zřejmě opravdu znalým pilotem nakonec bezpečně přistál v Nerudově ulici. Foto jsem si s díky vypůjčil od MP Hradec Králové.

V pevných rukách podzimu

Byť si některé rostliny na zahradě nechtějí připustit, že je tu už opravdový podzim, a z posledních sil nás oblažují svými posledními květy, většina už podlehla a připravuje se k zimnímu spánku. Pravda, některým jsme k tomu ale museli trochu pomoci. To samé čekají od počasí, aby po několika hubených letech zase vrátilo do půdy trošku více vláhy a nějaký ten mrazík ji zbavil většiny jejich škůdců. A než ta skutečná zima přijde, bude to zase o těch sychravých, deštivých dnech či jinak nevlídných dnech. Třeba jich nebude tolik a letošní sv. Martin už rozdá karty do hry. Nebo že by mu trumfy na nejbližší období už vyházela Tereza?