Třeba vážit slov

Možná to znáte. Když někdo slovně provokuje, "rejpe" nebo do něčeho neustále "šťourá", jedna z nejčastějších reakcí (samozřejmě z těch slušnějších) bývá mírné upozornění "NEREJ!".Někdy (tzn. v určitém ročním období) však nutno velmi pečlivě vážit slova, neboť máte-li u domečku nějakou tu zahrádku s kouskem orné půdy pro pěstování jahod, letní zeleniny a květin, mohlo by se vám stát, že to "provokatér" nepochopí jako odpověď na jeho "rejpání", přidá si před vaši odpověď slůvko "LETOS" a napřesrok, až se na zahradu vrátíte, tak zjistíte, že půda vypadá tak, jak jste ji na začátku podzimu po sklizni opustili. A s tím žádný zázrak opravdu nenaděláte:-)

Místo bílého koně přehlídka chutí

Svatý Martin na bílém koni ve středu 11. listopadu dorazil. Ale jen někam opravdu hodně vysoko, aby teplé počasí v dalších dnech nakonec i z těchto míst stejně novou sněhovou pokrývku vyhnalo. Doufat, že na dnešní rodinné svatomartinské posezení tomu bude jinak, bylo pošetilé. Vždyť do odpoledne byla sobota krásným slunečným a poměrně i teplým dnem, takže symboliku svátku sv. Martina resp. oslavy konané v nejbližší víkendový den, tj. prvního sněhu, převzala pro letošek první sklenička Svatomartinského vína spolu s dokřupava vypečenou svatomartinskou husičkou. Mladé vínko, dvě husičky a svatomartinské rohlíčky - to přece zní dobře, ne? Už samo přečtení vyvolává příjemné asociace. A co teprve skutečné provedení. A byť zdolat všechny ty dobroty nebylo snadné :-), "posádka" kolem stolu to zvládla. Pravda, doktorka Kateřina by z nás asi radost neměla, ale jednou v roce při takové příležitosti nelze nepřimhouřit obě oči. A vlastně, vždyť to zase taková bomba nebyla a určitě na tom lze najít i nějaké ty plusy. Třeba Francouzi z oblasti, kde se pravidelně konzumují husičky, mají nejméně srdečních příhod v Evropě. Vím, dvě husičky zázraku nečiní, ale člověka to hned uklidní :-) A když se navíc k chuťovým zážitkům přidá i pohoda, tak to bylo takové příjemné zastavení. Snad i ta "výslužka" poslaná těm, co se dnes nemohli zúčastnit, trošku tuto dnešní pohodu připomene i u nich doma. Podzimní počasí moc radosti nepřináší a tak takovéto zastavení se před blížícím se adventem, za kterým už následující vánoční svátky následované posledními dny tohoto roku, pomůže ten podzimní čas lépe prožít. A další plány na jeho zdolávání? Ty jsou už spojeny s adventním časem. Ale pokud se do té doby ještě "něco šustne kolem", tak třeba bude něco dříve. P.S. A ani kosti nepřijdou nazmar, zítra si na nich pochutnají sousedovic hafani. Pro ně to bude spíš jen taková malá ňamka na zamaštění tlamy :-)

Adieu letos již poslední pátku s číslem 13

A je pryč, ten pro některé z nás - ty pověrčivé - nenáviděný pátek třináctého. Prý nešťastný to den. Že by však pátek 13. zrovna přitahoval smůlu? Proč je tedy považován za nešťastný? Nevíme. Ale to bychom ani nebyli my, kdybychom se toho nějak nesnažili využít.Vždyť je tak jednoduché něco nepovedeného svést právě na tuto pověru. A tak jsem celý den čekal, kdy si budu moci povzdechnout, že nebýt pátek 13., tak by se to či ono rozhodně nestalo apod.. A ono nakonec nic - byť týden byl opravdu bohatý na problémy a poměrně "výbušné informace", jichž by při trošce snahy a nějaké té konstrukce šlo nakonec nějak svalit na ten pátek. A jelikož ani naše dnešní domácí svatomartinské rodinné posezení nedá součet domácích a hostů u stolu číslo třináct (pozn. na ty s číslem 12 a 13 by asi nic nezbylo :-), tak ani letos nezačnu na tuto pověru věřit :-) A před těmi, co jsou víry opačné, si musí pro nějaké ty pochybné "alibi" tohoto druhu zase nějaký čas počkat. Celých devět měsíců, kdy budou muset svádět nezdary na něco jiného. A navíc, v příštím roce budou mít jen jedinou šanci. A to v pátek 13. srpna 2010.

Za podpory východního větru

a trochy toho teplého vzduchu nad plynovým hořákem. Když se odpoledne ze směru od Hradce Králové z oparu vynořil horkovzdušný, tentokrát ale modrý, balón, vzpomněl jsem si, že stejně tomu bylo i o minulém víkendu. A tak jsem si opět skočil pro své "dokumentační sklíčko" s tím, že třeba na poli pod námi přistane. Ale ono ne, stejný průběh jako posledně. Po poměrně slušném klesání přelet přes pražskou silnici, na konci Lhoty pod Libčany před prvními domy téměř letmý dotyk země - tedy žádný nebyl :-( - chvilkové zastavení jakoby pro letmé pozdravení někoho kolem či co, pak silný zážeh a přes kopec odlet směr dálnice na Prahu a zřejmě dále. Pokud tomu tak bude i příští víkend (samozřejmě, když budou příznivé letové podmínky), záhada bude asi rozluštěna. Prostě pro pilota je toto místo něčím zajímavé a při letu kolem považuje za potřebné se zde "zastavit", byť ve vzduchu, a pozdravit. Nebo že by test další formy doručování zásilek do menších obcí, kde buď už zmizely pošty nebo se na jejich zrušení zde teprve čeká? To bychom se ale pošty pro nás dočkali jen za příznivého větru :-)

Pohotovost nebylo třeba volat

Když v pátek přišel na stůl dotaz, co s nedělním obědem, padl návrh, že když máme doma ty hrušky a kuřecí stehna a nějaký ten koňáček od narozenin tam taky určitě zůstal, tak by se mohl vyzkoušet jeden z receptů, který byl vidět v pořadu Kuchařská pohotovost. Mimochodem najdete jej na adrese : http://www.ceskatelevize.cz/program/kucharskapohotovost/recepty/179-kureci-stehna-na-konakovych-hruskach-gratinovana-s-balkanskym-syrem/. A tak bez týmu Kuchařská pohotovost za zády či dokonce přímo v naší v kuchyni, bez nějaké zvláštní příležitosti (prostě jen s "mlsnou hubou") a s drobným diváckým vylepšením, se na stole objevilo toto dílko. A vypadalo i chutnalo opravdu výborně. Ti, kdož dnes neochutnali, mohou aspoň posoudit vzhled. První foto je převzaté z originálního receptu, pak již je "důkazní materiál" z dneška. Již sama příprava signalizovala, že to bude minimálně zajímavé, neb už samotné vůně linoucí se z trouby lákaly. A v čem bylo to "vylepšení"? V prosté skutečnosti, že člověk je tvor zapomnětlivý a tak místo sýra balkánského typu se včera sice koupil sýr, ale jiný, Nivu. A tak jak říká ve svém pořadu J.Babica, "prostě, když nemáte to, dejte tam něco jiného", tak tam přišla Niva a taky to nemělo chybu. A abychom mohli zhodnotit, zda to skutečně bylo vylepšení, tak až to bude někdy příště (a určitě bude), nesmíme zapomenout, že v původním receptu byl "balkán".