Pohoda před i za oknem

Byť asi komentáře netřeba, jedno zmíním. Jen tak dál se současnou úspěšností předpovědi počasí, příležitostí v nejbližších dnech je až dost :-)

Více už snad ani naznačit nelze

Většinou to bývá tak, že se ti mladší učí od tě těch, co už něco mají za sebou, těch zkušenějších a mnohdy i o dost starších. V řadě činností se tomu říká "mít svůj vzor", kterého nejen napodobují, ale hlavně se snaží se mu vyrovnat či dokonce jej překonat. Že by tomu bylo někdy naopak, to mi však známo není. Tak proč to nevyzkoušet? Zrovna je k tomu příležitost. Když jsme na jaře opět, tentokrát již poosmé, konstatovali, že naše Wisteria (vistárie, neboli modrý déšť bez kapek) tvořící jednu ze stěn zahradní pergoly, opět nevykvete, byť péči a podmínky má odpovídající, došla nám trpělivost a zakoupili jsme mladou rostlinku, na které kromě dvou klasů (zárodků budoucích květů) nebylo téměř nic. Vysadili jsme ji vedle stávající rostliny, té jsme patřičně pohrozili, že pokud se nepolepší, tak bude postupně přicházet o své mohutné výhony, jak se bude dařit té "mladé", a uvidíme, jak to celé dopadne, neb rádi bychom s už konečně dočkali toho "modrého deště", jak jej vídáme nejen na různých obrázcích ale i v našem okolí. Jelikož však mládí bývá nejen učenlivé ale i chytlavé, tak snad to nedopadne tak, že příští rok nepokvetou obě :-)

Kácení máje

Karlův most a jeho okolí

Po dobu mých studií v Praze či při některých služebních cestách do jeho blízkého okolí se vždy nebo většinou (to v tom druhém případě) našla chvilka pro pár kroků směrem západním či východním, tj. při cestě do samého centra Prahy. Teď, resp. poslední tři roky, kdy jsem v Praze v podstatě dva z každých tří dnů, tomu už tak není. Jednak tímto směrem nevedou žádné kroky k nějakému s mou činností v Praze spojenému místu a když už má člověk po práci, tak jeho kroky vedou rovnou k autu bez toho, aby v mysli v takové chvíli byla ještě úvaha aspoň to tam "rychle zkontrolovat". Zejména, když člověk kolem sebe slyší, jak to je a není s jeho rekonstrukcí. Loni při Pražském Hervis půlmaratónu jsem zůstal na chvilku jen na jeho východním konci, což se za nějakou "návštěvu" nedá počítat. A jelikož odklady "patří na hnůj", jak se občas někde mezi lidem říká, byl už pomalu nejvyšší čas zase konat. Když k tomu na chvíli vykoukne z mraků i sluníčko a navíc nejen na něm ale i v okolí to docela žilo, stálo to za to se tam aspoň na chvíli vypravit. Zítra to sice zase bude jízda stejným směrem, ale až k němu to tentokrát :-) nebude. Pár kilometrů před ním, ještě na Jižní spojce, je taková odbočka doprava a ta už místo k mostu zavede jen do podzemních garáží, což znamená, že další pracovní týden - v Praze Michli - je tady. Pozn. Na Zlatou uličku už nezbylo a jelikož ji zítra na delší dobu díky rekonstrukci uzavírají, na příležitost k její návštěvě si tentokrát člověk počká zřejmě delší dobu.

Povedená oslava padesátin

V letošním roce slaví Veteran car club Pardubice 50 let od svého založení. A jednou z akcí k oslavě tohoto jubilea je právě probíhající výstava historických vozidel v malé hokejové hale a na přilehlém parkovišti v Pardubicích. Svatostánek letošního hokejového mistra ligy zase hostí to nejmodernější, co lze nabízet zákazníkům majících k dispozici ať již hotově nebo přes úvěr něco mezi dvěma sty padesáti tisíci korunami a jedním miliónem korun. Vlastně netřeba mít tolik, neb na tento vůz mají, jak už je v Česku pomalu nezbytné (pokud to není "zadarmo") výstavní slevu 140 tisíc Kč. Takže nekup to :-) Ale zpět k těm historickým. K vidění opravdu zajímavé kousky a jak ten čas letí, tak s některými vystavovanými exponáty se již pojí i nějaké ty osobní zážitky z mládí. A nebyl jsem sám, kdo se u některých zastavil a trošku si zavzpomínal. A aby zážitek z dnešního opravdu prima dopoledne byl úplný, o to už se postarali U Dušičků:-)