Byť řádně nachumelilo,

zejména na našich horách, zatím je z těch blízkých tratí pro lepší sklouznutí upraven jen Malý okruh Černá hora. Ale předpověď počasí, určitě k velké neradosti našich silničářů, říká, že dnešní noci i v příštím týdnu by nadílka sněhu v regionu východních Čech a to zejména na horách, měla být bohatá a když k tomu přidám, že by trošku mohly polevit ty mrazy a neškodilo by, kdyby se objevilo nějaké to sluníčko, 14. prosinec by mohl (pokud se samozřejmě nestane nic mimořádného) být letošní premiérou. Kam to bude, netuším, ale asi na začátek něco již z osvědčených míst. A zda do sbírky po letošní zimě přibude mapka nějaké další lokality, uvidíme. P.S. Samozřejmě nepočítám mezi ně Prahu, neb "klouzání se" zde, dokonce několika způsoby, rozhodně nepovažuji za to správné ořechové, byť adrenalin u toho je někdy pořádný:-)

Sypejte ptáčkům aneb relax v čase adventu

A to nejen v čase adventu, vždyť chceme-li, aby se nám na jaře na zahradu zase vrátila naše "eko policie" a víkendová rána obohacoval jejich zpěv (záměrně nemluvím o projevech jednoho druhu ptactva - vrabců - kteří jsou prý sice na vyhynutí, ale v loňském roce tomu u nás vůbec nic nenasvědčovalo), třeba se postarat o to, aby ti, co zde přezimují, měli k tomu, co ještě někde jsou nyní schopni najít, něco do zobáku. A tak když uhodily mrazy a krajinu pokryl sníh, třeba jim shánění potravy usnadnit. Když se na stromech objevily lojové koule se směsí zrn a v krmítku směs semen slunečnice s ptačím zobem , "zákazníci" se, byť venku bylo poměrně nevlídně, dostavili v hojném počtu, až se na stromě vedle budky málem tvořila fronta:-) A věřte, chvilka koukání, jak jim chutná, je báječný relax. Někdy člověk při těch akrobatických výkonech i zapomene na vše kolem.

Ani krutý mráz plány nepřekazil

a setkání účastníků letošních májů plánované na včerejšek se uskutečnilo "dle plánu". Tedy nejen se spoustou doma připravených lahůdek, samozřejmě nějakého to pitíčka, ale hlavně s grilováním vepřové kýty. Už zvládnout dobře ogrilovat kýtu v příznivých podmínkách různých letních a podzimních párty je kumštem samo o sobe, natož v čase, kdy rtuť na teploměru se dotýká rysky značící "třináctku" (samozřejmě Celsia :-) pod nulou. A výsledek? Můžeme posoudit, byť jsme nebyli přímými účastníky :-) Vlastně vždyť od nás šly dva páry, takže jsme nebyli ani diváci. Prostě jsme dostali ochutnat a nemělo to chybu - prostě ňam ňam. A navíc - "manažér" grilu neumrznul, byť dnes by jej na vycházku na mráz asi nikdo nedostal:-)

Po nucené odstávce opět na plný výkon

Tak by se asi dalo popsat období posledních dvou týdnů, kdy den ode dne bylo stále obtížnější vytopit náš domeček, byť plynový kotel se choval standardně. Po neúspěšném hledání příčin toho, že se prostory nevytopí, na kotli, regulátoru i termoventilech na jednotlivých radiátorech přišla na řadu četba provozní dokumentace kotle a hledání dalších možností ve vylepšení jeho nastavení. Marné, marné, marné, ani zvýšení tlaku nepomohlo (to měl být ten signál, který mě měl dále nasměrovat). A tak při stále se snižující teplotě venku klesala i teplota uvnitř domu, aby včera dosáhla stavu, kdy už kotel nestíhal ani vytopit dům na teplotu taktak vhodnou pro spaní. Proto dnes přišel na řadu telefon na servisního technika s dotazem, tedy nejprve s delším popsáním všech mých zjištění a opatření (a že jich bylo), zda by neporadil, abych jej k nám neobjednával a nakonec to byla nějaká banalita. Po chviličce (ale opravdu jen chviličce) zamyšlení vypálil radu, která nebyla "hraběcí" - z toho, že jsem neustále zvyšoval (v povolených mezích:-) tlak v soustavě, abych zajistil stejnou teplotu usoudil, že při fungujícím kotli může být problém jen v nečistotami zanešeném sítku na vstupu kotle. Takže uchopit klíč č. 26 (mám:-), vyčistit a pokud by ani to nevyšlo, zavolat a přijel by. A tak dnešní odpoledne bylo ve stylu vychladit topnou soustavu, odšroubovat zátku, vyndat sítko a ? Měl pravdu, parádně zanesené. Takže vyčistit a díky dobře zhotovenému rozvodu (byť už si to nikdy nepřečteš, tak přesto díky, Mirku) dopustit jen pár litrů vyteklých ze samotného kotle, dotlakovat soustavu a zkusit otočit vypínačem na kotli. Chytil se a jede, teplo se pomalu rozlévá domem a přichází i určité zklidnění jeho obyvatel, neb netřeba zastírat, že nálada v posledních dnech nebyla nejlepší. A nebylo to jen tou zimou, ale to by byla samostatná kapitola. Ještě poslat SMS s poděkováním za dobrou radu a uklidit čerpadlo s kabely a nářadím a jako by se nechumelilo :-) Navíc pro mě je zajímavé, že většinou, když napadl první sníh, člověk přemýšlel, jak a zejména kdy už konečně vyrazí na běžky. Po tomto týdnu ale nějak nevím, spíš mi ta zima nějak vadila a běžky na mysl vůbec nepřišly:-( I proto jsem odmítl pozvání na první běžky hned příští úterý, kdybych si zrovna mohl vzít dovolenou. Tu druhou Tvou nabídku, Ivane, tj. 6.1.2011, určitě jen tak nepustím a pokud by byla šance na nějaké lepší počasí, tak Jakuszyce budou určitě to místo, kde si to náležitě vychutnáme.

Deset cm sněhu v Praze

a cesta z práce domů překonala všechny rekordy. Šéf sice už od tří odpoledne naznačoval, že by nebylo od věci dnes vyrazit směr domov dříve, ale pořád to z okna na magistrále nevypadalo, že by z toho sněžení mohl být nějaký větší problém, takže jednání pokračovalo. A když jsme skončili a podívali se ven, bylo jasné, že ten správný okamžik k odjezdu je už pryč. A tak se zařadit do proudu vozidel směřujících na magistrálu. Normálně má tři jízdní pruhy, dnes se jezdilo na několika místech i v pěti - doslova zrcátko na zrcátko - pruzích. Klika, že se to někomu nesmeklo a nepobouchal souseda, byť průměrná rychlost byla srovnatelná s normální chůzí. A tak po dvou hodinách poskakování a klouzání za poměrné velké vzájemné ohleduplnosti všech účastníků silničního provozu se objevila kýžená odbočka na D11 a vidina rychlejší jízdy, což se potvrdilo a my jsme se stali vozidlem pohybujícím se rychlostí vyšší než je minimální dovolená pro jízdu na dálnici. Většina aut nikam nespěchala, ale občas bylo potřeba předjet nebo naopak uhnout. To byl nakonec spolu s menší ledovatkou kolem Poděbrad asi jediný "problém". Od Poděbrad jsme měli i trošku štěstí, neb pluhy se sypačem projeli před námi opravdu před chvilkou, takže po další hodině a půl tu byl Hradec, který ale v centru také připomínal Prahu. A po vymotání se odsud a nasazení směru "domů" už čekala jen bílá pláň s klikatou silnicí směr domů. Díky opačnému větru se nestihly vytvořit návěje, takže po dalších dvaceti minutách zastavila před domem "ledová koule", ze které jsme docela vykoukaní vystoupili a byli rádi, že jsme dojeli v pořádku. Mnozí však na tom byli hůře, např. jeden kolega dorazil do Brna po necelých šesti a druhý do Ostravy po celých jedenácti hodinách. Pozn. Foto MF Dnes, Radek Cihla.