Tentokrát je tu hóóódně prodloužený víkend, .....

v jehož závěru bychom ale nemuseli přízemně mrznout :-) Ale nepředbíhejme, neb jsme teprve na jeho začátku. V úterý? Ano, díky zítřejšímu státnímu svátku a následující dovolené jsme už na konci posledního pracovního dne tohoto týdne. Den zajímavý hlavně tím, že na jeho konci se mi po delší době zase povedlo parkovat za jízdy na D11 a dorazit domů z Prahy téměř za dvojnásobnou dobu než obvykle. K tomu stačila jedna menší hromadná havárie na 32. km a než se člověk nadál, byla tu kolona v délce 3 km, ze které nebylo úniku. S odstupem času jsem ale na tom nebyl zas tak zle, neb chvíli poté, co jsem se vymotal z té kalamity, se sťuklo dalších šest aut. Tentokrát  o dva kilometry dříve, když se někdo pokoušel dostat se ven odstavným pruhem a takový nápad neměl sám :-( , a tak si tam kolonu užívají ještě teď. A jelikož jsem si dnes toho ježdění užil dnes málo, tak jsem v předtuše možného dalšího deště ještě chvilku potrápil sekačku na trávu, aby ta práce zůstala ještě v pracovním dnu :-)

První májová neděle a zase vedle

Myšleno, že ani ta nejaktuálnější předpověď počasí na dnešek prezentovaná včera v našich hromadných sdělovacích prostředcích nějak nevyšla resp. cca avizované počasí sem dorazilo až před chvílí. A jak dlouho vydrží? S bídou další dva dny, shodou okolností jen ty dva, které jsou pro mne v příštím týdnu pracovní, neb po zbytek týdne mám dovolenou a počasí by v ní mohlo hrát poměrně důležitou roli. Tak snad aspoň ta druhá půlka týdne, do které sice už zasahují letošní ledoví muži, bude bez deště a s nějakým tím sluníčkem, když už s tím teplem to nebude žádný zázrak. Ale on to v tomto čase asi nebývá nikdy. Na druhou stranu prý to letos projedeme jen s přízemními (prý posledními) mrazíky. A to jen místy. Ale to bude teprve za týden, teď je třeba si ještě trochu užít toho, jak se to i venku vybarvuje a rozkvétá. P.S. Letošní májky si na to jak dlouho stojí, si už užily deště docela dost, na druhou stranu leknínům to každodenní skrápění asi moc nevyhovovalo a určitě se jim ulevilo, když se po čtyřech dnech pobytu mimo jezírko tam očištěné a upravené dnes mohly vrátit.

Καλή όρεξη aneb dobrou chuť!

Začátek května a s ním spojené další domácí slavení se tentokrát přesunulo do Prahy. Ne že bych toho města měl přes týden málo, zvláště když jsme s autem mířili jen kousek vedle, než kam obvykle do Prahy mířím a kde se o tomto víkendu měla téměř zastavit doprava díky bourání mostu přes Jižní spojku. Ale usoudili jsme, že s ohledem na všechny zúčastněné bude v tomto čase Praha pro tento účel tím nejlepším místem. A tak po naprosto pohodové cestě, byť za slušného deště a navíc s naprosto bezproblémovým průjezdem oblastí s uzavírkou části Jižní spojky (kéž by tak tomu bylo i v pracovních dnech) jsme zaparkovali auto na Pankráci a po krátké návštěvě "u našich pražskejch mladejch" jsme se spolu s nimi  "krtkem šoupli pod koně" . Odtud už to bylo pár kroků do řecké restaurace Zorbas, kde jsme díky tomu, kolik nás bylo u stolu, asi ochutnali větší část zde nabízených řeckých specialit a trošku tak i "potrénovali" před letní dovolenou. A jak to tak bývá, každý kuchař má v ruce tu finální úpravu, takže dnešní ňamky - chuťově stejné s těmi, co jsme už stihli ochutnat v Řecku - i dnes v podání řecké kuchařky, se sobě vzhledem moc nepodobali. Viz vlevo dnešní stifado a uprostřed to z posledního pobytu na Korfu. Obě ale v kategorii "ňam ňam"! A aby toho nebylo málo, nemohla nakonec chybět sladká tečka, což v provedení řecké kuchyně je spíš sladká bomba. Dnešní kataifi ale asi zas tak dlouho neplavalo v cukerném roztoku, takže to byl spíš takový "větší puntík" :-) A moc dobrý, takže cappuccino nebylo třeba nějak zvlášť sladit, jak to obvykle činím. Pak už jen opět "ke koňovi", tentokrát za kolem doznívající demonstrace za legalizaci marihuany, poté "do krtka" a po krátkém "kočkování" už jen cesta domů, kde je před námi druhá část tohoto víkendu. Snad zítra bude trošku víc přát počasí, byť díky tomu, že jsme většinu dne byli pod střechou, nám dnešní počasí tolik nevadilo.

Sestava za oknem se postupně vybarvuje

Prvomájový výlov

Aneb už byl nejvyšší čas zase po těch letech vyčistit květinové jezírko, trošku zredukovat přebujelé rostlinstvo a stejně tak i velmi početné hejno karasů v něm. Těm, jak vidno, nestačila loňská redukce, kdy za jinou vodou putovalo patnáct kousků. Jelikož jsme jezírko vzali "načisto", takže karasům nezbylo vzít za vděk odpoledním pobytem v sudu s vodou. Přitom jsme zjistili, že jezírko jich obývala téměř čtyřicítka, což na cca 3 kubíky vody spolu s květinami je až až. A tak, když jsme vyčistili jezírko, propláchli kameny a opravili kapsy na rostliny, přišel čas vrátit tam část původní vody, aby ten šok jak pro ryby tak pro rostliny nebyl tak veliký. A s původní vodou, tj. cca 1/3 celkového objemu jezírka, přišly na řadu i ryby. Nejprve 5 tmavých starousedlíků, poté 5 největších barevných, aby nové hejno doplnilo ještě několik žíhaných a pár stříbrných.  Zbytek, co se už nedostal do domácího redukovaného hejna,  byl nabídnut k posílení hejna či do jeho základu jinam. Na cestu se vydají už zítra. Domácím sice zase bude chvilku trvat, než se zklidní a náležitě si osahají jezírko. Stejně tak tomu bude u leknínů, které prošly poměrně radikálním prořezem. Ale neuplynou 2-3 týdny, a vše v jezírku už bude v plné kondici. P.S. První máj sice byl hlavně o rybách, ale nejen o nich - na zahradě je letos v plném květu švestka :-)